Zemědělství

  • Zobrazit podle
  • Regionu
  • Komodity:

VYUŽITÍ METOD ELEKTROFORÉZY ZÁSOBNÍCH A ENZYMATICKÝCH BÍLKOVIN K ROZLIŠENÍ REGISTROVANÝCH ODRŮD JARNÍHO JEČMENE A JEJICH UPLATNĚNÍ V SEMENÁŘSTVÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

47 registrovaných odrůd jarního ječmene bylo analyzováno pomocí 3 metod elektorforézy hordeinů (škrobová gelová elektroforéza, elektroforéza v polyakrylamidovém gelu v kyselém a zásaditém prostředí) a elektroforézou esteráz vpolyakrylamidovém gelu. Pomocí výše uvedených bílkovinných markerů byl určen vnitroodrůdový a meziodrůdový polymorfismus. Alely esterázových lokusů byly použity pro detailnější charakterizaci a rozlišení hordeinově identických odrůd a linií. Kombinací výše uvedených metod se podařilo rozlišit téměř všechny registrované odrůdy ječmene svýjimkou dvojice odrůd Jarek a Ebson.

IDENTIFIKACE A ROZLIŠENÍ ODRŮD TRITIKALE POMOCÍ POLYMORFIZMU ZÁSOBNÍCH BÍLKOVIN OBILKY

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Polymorfizmus zásobních bílkovin obilky byl detekován u 11 odrůd tritikale (XTriticosecale Wittmack., 2n = 6x = 42, AABBRR) české, polské, německé a francouzské provenience. Vzorky osiva byly získány zÚstředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vBrně. Polymorfizmus prolaminových bílkovin byl detekován metodou PAGE-ISTA (ISTA. 1999) a variabilita podjednotek gluteninů svysokou molekulovou hmotností metodou SDS PAGE (Laemmli, 1970).

MOŽNOST VYUŽITÍ ELEKTROFORÉZY HLÍZOVÝCH PROTEINŮ A ESTERÁZ K CHARAKTERIZACI REGISTROVANÝCH ODRŮD BRAMBOR

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Brambory jsou velmi důležitou plodinou a nenahraditelnou potravinou. Odrůda je současně přímým nositelem kvalitativních znaků. Verifikace a identifikace odrůdy jakož i možnost kontroly pravosti odrůdové deklarace jsou velmi důležitým nástrojem např. pro kontrolu sadby. Ktomuto účelu jsou velmi dobře využitelné elektroforetické profily rozpustných hlízových proteinů a enzymů. Pro identifikaci a charakterizaci registrovaných odrůd brambor byly použity dvě metody elektroforézy vpolyakrylamidovém gelu podle UPOV (1996, 2002). Odrůdy byly rozlišitelné a identifikovatelné oběma metodami.

OBSAH FUSARIOVÉHO MYKOTOXINU DEOXYNIVALENOLU A MYKOLOGICKÁ KONTROLA VE VZORCÍCH OBILOVIN V ČR (2000 – 2004)

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Ve vzorcích pšenice, ječmene a žita z různých okresů ČR (2000-2004) byl prováděn průzkum obsahu mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) a mykologická kontrola spektra patogenních vláknitých mikromycet. Vzorky byly získávány ze ZVÚ Kroměříž v rámci prováděného monitoringu kvality sklizně a zodběrů Státní rostlinolékařské správy. Limitní hodnota pro DON činí podle Z. 298/1997 Sb., vyhl. MZ 294/97 v zrnu 2 mg/kg. Za pozitivní byly považovány vzorky sobsahem DON nad 0,2 ppm(LOQ). Většina vzorků vykázala nenulový, avšak podlimitní obsah DON. VČR byl zaznamenán posun kčastějšímu výskytu Fusarium graminearum.

SLEDOVÁNÍ VLIVU MOŘIDEL A PŘÍPRAVKU BION 50 WG NA VYBRANÉ KVANTITATIVNÍ UKAZATELE A KLÍČIVOST PŠENICE OZIMÉ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V polním pokusu byl sledován vliv mořidel Vitavax 200 FF a Panoctine 35 LS, v kombinaci s aktivátorem Bion 50WG na vybrané výnosové ukazatele u pšenice ozimé, odrůdy Ebi. Všechny sledované parametry byly silně ovlivněny ročníkem. Na základě výsledků byl prokázán vliv použitého mořidla a přípravku Bion 50 WG na všechny sledované kvantitativní ukazatele v generaci C1, v dalších generacích byl zaznamenán pouze vliv na délku hlavní rostliny i první odnože a délku hlavního stébla a stébla první odnože.

SEMENÁŘSKÁ KVALITA OSIVA ODRŮD PŠENICE JARNÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Kvalita osiva je ovlivněna třemi základními faktory ročník, lokalita a odrůda. Vpřípadě klíčivosti a laboratorní vzcházivosti je prokázán vliv všech zmiňovaných faktorů na tyto ukazatele. Produkční schopnost osiva vporostu je však významně utvářena charakterem odrůdy. Některé odrůdy mají schopnost při tvorbě výnosu kompenzovat nižší úroveň vitality osiva. Odrůdy, které nevykazují zpohledu kvality osiv výrazné ročníkové kolísání poskytují stabilní a odpovídající výnos.

VITALITA OSIVA OVSA

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Vitalita osiva vybraných odrůd ovsa byla testována u vzorků odlišné provenience. Byly hodnoceny semenářské vlastnosti - HTS, energie klíčení a klíčivost a produkční schopnost založeného porostu. Vitalita byla stanovena testem urychleného stárnutí, testem citlivosti na anoxii a kombinací obou metod. Biologická hodnota osiva (vitalita) a její citlivost na stresové podmínky při klíčení je průkazně závislá na ročníku množení. Řízenou deteriorací vpodmínkách urychleného stárnutí dochází ke snížení energie klíčení i procenta klíčivosti. Takové osivo citlivěji reaguje na podmínky anoxie. Testy vitality neprokázaly rozdíly mezi odrůdami pluchatými a bezpluchou odrůdou Abel. Rovněž stálý vliv určité provenience na vitalitu osiva nebyl prokázán. Projevem poklesu vitality osiva při přeskladnění je redukce výnosu ve zkouškách výkonu.

HODNOCENÍ TVRDOSLUPEČNOSTI A HTS U OSIV ČESKÝCH NOVOŠLECHTĚNÍ VOJTĚŠEK

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

U vojtěšky seté byl hodnocen vliv odrůdy resp. novošlechtění a doby skladování na hmotnost tisíce semen (HTS), podíl tvrdoslupečných semen a klíčivost. Byl zjištěn průkazný vliv odrůdy na tvrdoslupečnost (P<0,0000) a HTS (P<0,0000), u roční doby skladování pouze na HTS (P=0,0360). Bylo prokázáno, že genotypy s vyšším podílem vojtěšky srpovité mají nižší hodnoty HTS a vyšší podíl tvrdoslupečných semen. Hodnoty klíčivosti nejsou těmito změnami podstatněji ovlivněny. Roční doba skladování se projeví poklesem hodnoty klíčivosti (cca o 12%) a HTS (cca o 6%) především u sativa typů vojtěšky, což souvisí zjejich nižší tvrdoslupečností.

VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V laboratorních a polních pokusech byla porovnána kvalita osiva jarního máku pocházejícího z jarního a podzimního výsevu. V pokusu byly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Významný vliv měl ročník, původ osiva (osivo získané z porostu s různým termínem výsevu), velikost semen, hmotnost semen a přítomnost houbových onemocnění.

KVALITY OSIVA A MNOŽSTVO PRE PRIAMY VÝSEV PRI PRIEMYSELNÝCH RAJČIAKOCH PRE PESTOVATEĽSKÉ PLOCHY SLOVENSKA

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V Slovenskej republike najväčšiu plocha rajčiakov pre priemyselné spracovanie sa nachádza vregióne Nitra s plochou 1017 ha (2003). Produkčná plocha je lokalizovaná väčšinou vjužnej časti uvedenej oblasti. Dôležitý producenti sú organizovaní vodbytovej organizácii výrobcov vsúlade sNar. EU 2200/96. Registrovaných je 25 odrôd. Požadovaná hustota porastu je 125 tis. rastlín na ha. Okrem kontrolného variantu bolo osivo ošetrené moridlom ainkrustované aobaľované. Bola stanovená HTS, laboratórna klíčivosť, poľná vzchádzavosť aurčenie skutočnej potreby osiva. Kvalita výsevného materiálu vyjadrená priemernou laboratórnou klíčivosťou bola pričinením aplikácie povoleného a registrovaného moridla na osivo, vyššia ataktiež inkrustáciou alebo obaľovaním osiva.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info