Zemědělství

Indie hodlá v zemědělství rychle využívat genetických modifikací

1. 9. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Indie připravuje novou politiku, která podpoří rozšiřování geneticky modifikovaných plodin v domácím zemědělství, řekl dnes indický ministr pro vědu. Po Číně se tak chápe nových produktů biotechnologie další mocnost rozvojového světa, až dosud vůči těmto produktům opatrná. Státní ministr vědy a technologií Kapil Sibal agentuře Reuters řekl, že politika urychleného schvalování nových plodin, vyšlechtěných s pomocí genetiky, by měla být na světě během osmi až devíti měsíců. Jejím cílem bude zvýšit zemědělské výnosy a nasytit rostoucí populaci, a zároveň podpořit zahraniční a domácí investice do sektoru biotechnologií.

Úroda řepky v Pardubickém kraji rekordní; bude se vyvážet do EU

1. 9. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Zemědělci v Pardubickém kraji sklidili v letošním roce rekordní úrodu řepky za posledních pět let. Průměrné výnosy 3,7 tuny z hektaru značně převyšují dosud nejvyšších 2,9 tuny. Výkupní ceny pod 6000 korun za tunu jsou ale velmi nízké, proto se vyšší množství vyrobené řepky uplatní na trhu Evropské unie za lepší ceny, řekla dnes ČTK ředitelka Regionální agrární komory Jarmila Vlasáková. "V letošním roce zemědělci ocení, že jsou součástí EU a mají přístup na evropský trh," prohlásila. Výkupní ceny řepky by se podle ní měly pohybovat kolem 7000 korun, což nenasycený evropský trh nabízí. Řepka byla celkem v kraji zaseta na zhruba 22.830 hektarech, což bylo mírně více než předchozích letech.

Národní značka Klasa má slabou prestiž

1. 9. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Státní zemědělský intervenční fond chce do podpory potravin vložit až dvě stě miliónů korun. Radikální změnu provázející podporu českých potravin chystá Státní zemědělský intervenční fond. Ten chce během roku do jejich propagace vložit sto padesát až dvě stě miliónů korun. »Takový balík peněz nám ale nikdo najednou neuvolní. Proto mluvíme o tomto a příštím roce,« říká Evžen Staněk, ředitel odboru intervenčního fondu. Zatímco dosud se marketinková podpora omezovala jen na národní známku jakosti Klasa, nyní má být mnohem širší. Tuzemské potraviny mají být vidět na výstavách, provázet by je měly podpůrné akce v obchodech, fond navíc potravinářům slibuje průzkumy trhu doma i v zahraničí.

Evropská unie získala svolení k uvalení sankcí vůči USA

1. 9. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Evropská unie a sedm dalších zemí světa získaly od Světové obchodní organizace (WTO) svolení uvalit obchodní sankce na zboží z USA v hodnotě stovek miliónů dolarů. Sankce budou trestem za to, že Spojené státy používají antidumpingovou legislativu v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly, řekli včera obchodní diplomaté agentuře Reuters. K EU se ve stížnosti proti takzvanému Byrdovu dodatku amerického obchodního zákona připojily Kanada, Japonsko, Indie, Mexiko, Brazílie, Chile a Jižní Korea. Byrdův dodatek rozděluje peníze z antidumpingových cel mezi americké firmy poškozené dumpingem a Kongres jej schválil v roce 2000.

Swissinfo: Ve Švýcarsku chodí krávy do důchodu

1. 9. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Šest starých krav se v poklidu pase na malé farmě ve východní části Švýcarska a netuší, jaké měly štěstí, že unikly porážce na jatkách. Jejich spokojené stáří je výsledkem dohody mezi ochránci zvířecích práv a farmáři, kteří společně vytvořili prostor pro hospodářská zvířata. Kassja, Sara a jejich další kamarádky se staly hrdinkami švýcarského tisku. Namísto toho, aby je majitel prodal na jatka, mohly odejít na odpočinek na „farmu důchodců“. Kassju zachránil na poslední chvíli učitel základní školy spolu se svými žáky, kteří navštívili její farmu blízko Schaffhausenu. Když se dozvěděli o jejím osudu, učitel se okamžitě rozhodl krávu koupit, i když nevěděl, co s ní bude dělat. Proto se obrátil pro radu k organizacím ochránců zvířat.

Barentsovo moře čelí podle UNEP velkému ohrožení

1. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Rozsáhlý rybolov, znečištění prostředí energetickým průmyslem a dědictví studené války, to vše jsou faktory, které ohrožují budoucnost Barentsova moře. Upozorňuje na to Program OSN pro životní prostředí (UNEP: http://www.unep.org/) , který uvádí, že největším problémem oblasti je v současnosti nadměrný výlov rybích zásob. Autoři zprávy UNEP, která byla představena na konferenci v norském Stavangeru, varují, že doprava ropy a plynu arktickými vodami Barentsova moře se do roku 2020 zvýší zřejmě až šestkrát. Za další hrozby označují skladování radioaktivního odpadu a vysazování cizích druhů živočichů do moře.

Opožděná sklizeň zdražuje pšenici

1. 9. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Trh s pšenicí včera v Chicagu zaznamenal růst ceny. Prosincový futures kontrakt pšenice během čtvrteční obchodní seance na burze Chicago Board of Trade dokázal posílit natolik, že uzavřel přesně na úrovni dvacetidenního klouzavého průměru 3,22 3 dolaru za bušl. Trh zareagoval na pakistánskou objednávku americké pšenice, která byla větší než se původně očekávalo. Kanadská úroda pšenice je stále ohrožována přízemními mrazíky a Američané jsou pozadu se sklizní. V neděli bylo v USA sklizeno pouze 50 procent ploch pšenice, což výrazně méně než 90 procent ve stejném období o rok dříve a je to také pod pětiletým průměrem ve výši 75 procent.

ZPRÁVA O TRHU VAJEC - červenec 2004

1. 9. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) vajec ve skořápce celkem se dle šetření TIS ČR SZIF v červenci proti červnu snížila o 0,06 Kč/ks (o 3 %) na 1,70 Kč/ks. CZV vajec hmotnostní kategorie S zůstala stabilní na 1,34 Kč/ks, u hmotnostní kategorie M se CZV lehce snížila o 0,04 Kč/ks (o 2 %) na 1,72 Kč/ks, u hmotnostní kategorie L se CZV snížila o 0,07 Kč/ks (o 4 %) na 1,70 Kč/ks a u hmotnostní kategorie ostatní (XL + netříděná) se CZV snížila nejvíce – o 0,19 Kč/ks (o 10 %) na 1,71 Kč/ks. Průměrná CZV balených vajec ve skořápce činila v červenci 1,75 Kč/ks – o 0,07 (o 4 %) méně než v předchozím měsíci, průměrná CZV vajec prodávaných volně činila 1,64 Kč/ks – o 0,03 Kč/ks (o 2 %) méně než v červnu.

Bylina proti rakovině?

1. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Použití třezalky tečkované v prevenci, diagnostice a terapii rakoviny je v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Již téměř 2000 let je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) známa jako léčivá bylina. Nyní byly prokázány účinky různých přípravků z této rostliny proti lehkým až středním depresím. V poslední době se o třezalce hovoří také v souvislosti s rakovinou: ukazuje se, že inaktivuje rakovinotvorné látky, zpomaluje růst nádorů nebo dokonce programově dokáže ničit rakovinné buňky. Použití třezalky tečkované v terapii rakoviny je však v experimentálním stadiu.

V zemi je víc vinic, než znalci předpokládali

1. 9. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

České a moravské vinohrady mají výměru 18 666 hektarů. Dál už se rozšiřovat nesmí, mohou se jen obnovovat. Nepatrně víc než před patnácti lety, ale podstatně méně než ve středověku za vlády Vladislava Jagellonského. Taková je současná rozloha vinic v Česku. Odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského již definitivně ukončili sčítání ploch vinic, se kterými vstoupilo Česko do Evropské unie a zjistili, že je nyní v zemi 18 666 hektarů zaregistrovaných vinic.

NEWSLETTER

Podporujeme