Zemědělství

Nadbytečné zásoby masa a daňové zatížení

2. 7. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Nařízení Evropské komise č. 735/2004 zavedlo nový seznam produktů, u nichž budou nadbytečné zásoby v nových členských zemích EU podléhat většímu daňovému zatížení. V případě Polska není na tomto seznamu kromě jiného chlazené anebo mrazené vepřové maso s celními kódy 0203 1110a 0203 2110, ale je vyměněné za mrazené elementy z drůbeže s celními kódy 0207 14 10 a 0207 14 70. Do tohoto seznamu výrobků, u nichž nadbytečné zásoby budou podléhat zvláštnímu zdanění, patří též mrazené hovězí maso bez kosti s celními kódy 0203 1110a 0203 1110.

Hasiči zahraňovali dusící se ryby

2. 7. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Hrozící úhyn ryb odvraceli dobrovolní hasiči v moravskobudějovické části Lažínky. Hasiči tady do rybníku téměř hodinu dopouštěli pomocí čerpadla vodu. "Ryby začaly lapat po vzduchu a lekat - měly málo vzduchu i vody," řekl místní hasič Josef Janák. Podle něj ryby zřejmě ohrozil malý přítok vody do rybníka, který neposílil ani nepříliš intenzivní déšť.

Ghana poslala kakao dolů

2. 7. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Černou středu prožilo kakao, nákupy na začátku seance vyhnaly kurz nahoru, mezi hlavní kupce patřili individuální investoři i místní obchodníci (locals). Na cestě vzhůru byla aktivována celá řada stop pokynů, což vedlo k vzestupu ceny až na 1408 dolarů za tunu, nejvýše za poslední čtyři týdny. Stejně jak trh rychle vzrostl, stejně rychle propadl. Poblíž včerejšího maxima začali prodávat producenti a přidali se nakonec i místní obchodníci. To při nižším objemu obchodování vedlo ke kolapsu ceny.

ENERGETICKÉ PLODINY A ZVĚŘ

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Je známou skutečností, že rostlinný pokryv je základním předpokladem existence všech živočichů a závisí na něm druhové i početní zastoupení. Na poušti, v tropic-kém deštném pralese, za polárním kruhem a stejně i ve středoevropské krajině je takové druhové a početní zastoupení živočichů, jaký je zde rostlinný pokryv. Tato skutečnost se zákonitě vztahuje i na zvěř, která je středem našeho zájmu v naší současné krajině. Původní rostlinný pokryv byl změněn za umělý, (pole, louky, les, parky, zahrady atd.) a tím byla nucena existující zvěř se přizpůsobit, nebo člověku ustoupit, (pokud bylo ještě kde).

Jsou naše doby lovu založeny na biologických základech?

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V Myslivosti 5/2004 jsem se zamýšlel nad dobami lovu a jejich biologickým opodstatněním u naší spárkaté zvěře. V tomto příspěvku bych se chtěl pozastavit nad dobami lovu a způsobem hospodaření s drobnou zvěří srstnatou. Současná situace, zvláště pak kolem zajíce polního (Lepus europaeus), se v poslední době nevyvíjí zrovna nejlépe. V tomto článku tedy nehodnotím pouze vývoj situace v minulém roce, ale v několika posledních letech v souvislosti na současné právní úpravě dob lovu těchto druhů zvěře.

Úhory jako součást zemědělské politiky

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Výtah z materiálu zpracovaného následujícími organizacemi: Německý svaz pro zachování venkova (DVL), Bavorský myslivecký svaz, Hesenský myslivecký svaz, Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře (CIC), Bavorský vinařský a zahrádkářský svaz (LWG), Fede-rální německá nadace pro divokou faunu, Výzkumný ústav pro divokou faunu univerzity v Hanoveru (IWFo)

Záplava králíků ničí vinice ve Španělsku

1. 7. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Divocí králíci v minulém roce způsobili velké škody na vinicích ve španělské oblasti Cenicero. Zemědělci nyní žádají řešení jejich přemnožení. Důvodem velkého nárůstu početnosti králíků je údajně křížení divoké populace s domácími králíky, kteří jsou odolnější vůči běžným nemocem. Největší škody působí králíci na nově vysazených vinicích v jarním období. V letním období jsou již škody méně výrazné. Řešení nastalé situace se nabízí několik, avšak žádné není stoprocentní. Oplocení vinic je nákladné a navíc nedokonalé opatření.

Myslivecká výročí ČERVENEC

1. 7. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Červenec je na myslivecká výročí dost bohatý. Začátkem července si připomínáme 100. výročí narození výzkumníka a popularizátora myslivosti Ing. Jiřího Sekery. Narodil se 8. července 1904 v Mnetěši nedaleko Řípu, oblasti bohaté drobnou zvěří, která se stala hlavním předmětem jeho zájmu. V r. 1928 absolvoval pražskou lesnickou fakultu a po krátkém působení u státních lesů přešel v r. 1930 do Výzkumného ústavu lesnického, který tehdy řídil prof. dr. Julius Komárek. Od té doby se věnoval plných čtyřicet let mysliveckému výzkumu. Na odpočinek odešel v r. 1970.

Obory a farmy

1. 7. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Obory a vše, co s nimi souvisí, u nás mají dlouholetou tradici a není snad jiného státu na světě, kde by bylo na tak malé ploše soustředěno tolik obor jako u nás. Největšího rozmachu dosáhly obory v době baroka. Obornictví bylo uznávanou profesí, dobrý oborník měl zajištěnou práci, byl dobře placen a společnost jej uznávala. Obory se rozrůstaly co do počtu i velikosti. Stavy zvěře musely být vysoké, aby v případě potřeby umožnily velké výřady i při používání nedokonalých zbraní.

Ustavující sněm "Iniciativy pro myslivost v moderní společnosti"

1. 7. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V květnovém čísle Světa myslivosti jsme zveřejnili první informaci o vzniku Iniciativy pro myslivost v moderní společnosti coby nového klubu pod hlavičkou Českomoravské myslivecké jednoty. 2. června t. r. se uskutečnil ustavující sněm této aktivity, na kterém byl klub oficiálně založen. Za aktivitou stojí především skupina myslivců kolem Studentského mysliveckého spolku posluchačů Fakulty lesnické a environmentání při České zemědělské univerzitě, která navázala spolupráci s ČMMJ a správcem internetového portálu AGRIS.

NEWSLETTER

Podporujeme