Zemědělství

Rýžové otruby - alternativa obilovin

21. 7. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Rýžové otruby jsou na živiny bohatý vedlejší produkt při zpracování rýže. V zemích kde se rýže pěstuje jsou levným a dostupným krmným zdrojem; jejich využití je zatím horší v důsledku obsahu antinutričních látek. Roční světová produkce rýžových otrub představuje asi 10-12 % z nečištěné rýže a tvoří 40-45 mil tun. Rýžové otruby jsou dostupné hlavně v Asii, kde se realizuje 90 % z celkové světové produkce rýže.

Konkurence se zostřila, domácí vinaři odolali

20. 7. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Víno po vstupu Česka do Evropské unie zlevnilo jen mírně, tuzemskému trhu stále dominují moravští producenti. Více než dva a půl měsíce od vstupu země do Evropské unie vládnou tuzemskému trhu s vínem moravská vína. A to i přes zvýšenou konkurenci ze zahraničí. Na trhu se sice objevila rozšířená nabídka vín jak ze západní Evropy, tak například z Bulharska, Rumunska nebo ze zámoří, ale obchodníci potvrzují, že na odbyt jdou stále nejvíc tuzemská vína. »Cena vína šla sice dolů, ale rozhodně ne tak výrazně, jak se očekávalo. Na odbyt jdou nejvíce vína mezi sedmdesáti až sto korunami. Vína od moravských producentů se prodávají velmi dobře, dokonce ještě o trochu víc než před vstupem do unie,« uvedl obchodník s vínem Karel Živný.

Ministr Simon upřesňuje, kdo má nárok na vracení slovenské půdy

20. 7. 2004 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Do tří právních kategorií je možno podle slovenského ministra zemědělství Zsolta Simona rozdělit slovenské pozemky, jejichž bývalí majitelé či jejich dědici mají nyní znovu právo uplatnit nárok na navracení vlastnictví k těmto pozemkům. Slovensko znovu otevřelo pro letošní rok možnost restituovat půdu nebo lesy pro lidi, kteří o tyto pozemky přišli po komunistickém převratu v únoru 1948 a nestihli uplatnit restituční právo na začátku 90. let. Příslušný zákon o navracení vlastnictví k pozemkům přijal slovenský parlament na podzim loňského roku.

Značku Made in EU firmy nechtějí

20. 7. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Evropská komise neuspěla ve snaze zavést jednotné označení výrobků ze zemí unie. Se stejnou aktivitou však hodlá přijít za několik let znovu. Projekt Evropské komise, který měl dát všem výrobkům z unie společnou značku Made in EU, se nepovedl. Komise půl roku poté, kdy svůj záměr veřejně oznámila, ustupuje. O značku nemají firmy takový zájem, jaký čekala."Ukázalo se, že národní značky kvality mají silnou pozici a pro zákazníky jsou srozumitelnější než jednotné evropské označení.

ČR chybí peníze na zemědělské dotace, hrozí nižší podpora z EU

20. 7. 2004 | Zdroj: ČT 1 |  Článek

Státu chybí půl miliardy korun na letošní zemědělské dotace. Česku by mohlo kvůli tomu přijít o čtyřnásobek dotační částky z Bruselu. Na peníze z českých zdrojů se totiž váže vyplacení 4,5 miliardy korun z Evropské unie. Jde o peníze z tzv. programu Horizontálního rozvoje venkova, které mají podporovat zemědělce hospodařící v nepříznivých oblastech. Česká republika pro ně letos měla zajistit 1,125 miliardy Kč, zhruba 500 milionů korun se ale zatím sehnat nepodařilo.

EU opět neschválila dovoz geneticky upravené kukuřice NK 603

20. 7. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Ministři zemědělství "pětadvacítky" dnes opět nedospěli k rozhodnutí, zda povolit či nepovolit dovoz americké geneticky upravené kukuřice do zemí EU. Evropská komise, která má v tomto případě poslední slovo, však již rozhodla, že kukuřice bude moci být v unii používána alespoň jako krmivo nebo pro průmyslové účely. Kukuřici, označovanou jako NK 603, vyrábí americký koncern Monsanto. Společnost bude moci plodinu, odolnou vůči některým herbicidům, dovážet po dobu deseti let. Komise však v dnešním prohlášení ujistila, že kontejnery obsahující NK 603 budou při přepravě do Evropy řádně označeny.

ZPRÁVA O TRHU VAJEC - červen 2004

19. 7. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) vajec ve skořápce celkem se dle šetření TIS ČR SZIF v červnu proti květnu snížila o 0,08 Kč/ks (o 4 %) na 1,76 Kč/ks. CZV se snížila u všech hmotnostních kategorií, nejvíce však u hmotnostní kategorie M o 0,12 Kč/ks (6 %) na 1,76 Kč/ks, u hmotnostní kategorie S o 0,11 Kč/ks (8 %) na 1,34 Kč/ks, u hmotnostní kategorie L o 0,04 Kč/ks (2 %) na 1,77 Kč/ks a u kategorie ostatní (XL + netříděná) o 0,04 Kč/ks (2 %) na 1,89 Kč/ks. Průměrná CZV balených vajec ve skořápce činila v červnu 1,82 Kč/ks – o 0,11 Kč/ks (o 6 %) méně než v květnu, CZV vajec prodávaných volně činila 1,67 Kč/ks – o 0,06 Kč/ks (o 3 %) méně než v květnu.

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR - 28.-29. týden 2004

19. 7. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Na domácím trhu jsou v současné době převážně rané brambory z vlastní produkce. Cena těchto prodávaných brambor však stále klesá. Ve 27. týdnu byla podle ČSÚ průměrná CZV u konzumních brambor raných na úrovni 4,98 Kč/kg. Podle prvních odhadů sklizně brambor se předpokládá hektarový výnos 19,07 t/ha u raných a sklizeň 121,66 tis. t (plocha 6,379 tis. ha). Nejvyšší ha výnos 21,50 t/ha se očekává v jihomoravském kraji a nejnižší 18,09 t/ha v kraji pardubickém. Podle šetření TISČR byly konzumní brambory rané (balené ve 25 kg pytlích, neprané) dodávány na trh ve 28.-29. týdnu roku 2004 takto: CZV konzumních brambor raných 4,00 Kč/kg (proti 27. týdnu snížení o 1,50 Kč/kg). OOC konzumních brambor raných 5,62 Kč/kg (proti 27. týdnu snížení o 1,13 Kč/kg).

Volksbank pro financování nákupu půdy

19. 7. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Mezi Volksbank CZ a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem vstoupila začátkem července v platnost smlouva o spolupráci při poskytování hypoték na nákup zemědělské půdy. V rámci programu Půda jde o úhrady části úroků z hypotečního úvěru, který zemědělcům umožňuje nákup nestátní zemědělské půdy a tím pomoci těm, kteří dosud hospodaří na pronajaté půdě, získat tyto pozemky do svého vlastnictví. V současné době je tato dotace pro úvěry do 10 miliónů korun ve výši 4,5 procenta a další dvě procenta lze získat v rámci programu Mládí.

Spotřeba řepky na bionaftu

19. 7. 2004 | Zdroj: Moravskoslezský den |  Článek

Letošní sklizeň řepky olejné by měla být víc než slušná. Zemědělci odhadují, že dosáhne 800 tisíc tun s průměrným výnosem 2,8- 3 tuny z hektaru." N ebude to rekord kolem milionu tun, jak tomu bylo před třemi roky, ale s dobrou úrodou kalkulujeme," řekl František Janů, generální ředitel společnosti Setuza, která ji zpracovává jak na oleje a margaríny, tak pro účely biopaliv." N ebudeme mít ale sami dobrou úrodu. E vropská unie předpokládá vyšší sklizeň o15 procent.

NEWSLETTER

Podporujeme