Zemědělství

MOŽNOSTI HOSPODAŘENÍ V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH S OHLEDEM NA ZATRAVNĚNÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pevnou hranici marginálních oblastí nelze vymezit, poněvadž se mění v závislosti na tržním prostředí a na celkové hospodářské situaci u jednotlivých výrobků. Tyto oblasti jsou však multifunkční, na jedné straně jsou nekonkurenceschopné z hlediska výroby, na druhé straně jsou bezkonkurenční jako rezerva pro další doplňující hospodářskou činnost i jako rezerva určité ekologické a krajinné hodnoty.

KONKURENCESCHOPNOST POLSKÉHO ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN V OBDOBÍ INTEGRACE S EVROPSKOU UNIÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Konkurenční schopnost polského šlechtění rostlin na domácím trhu se může po-rovnat v kategoriích faktorů srovnatelných a nesrovnatelných. Kategorie nesrovnatelných faktorů konfrontuje finanční sílu zahraničních a domá-cích firem, jejich organizaci, počet kvalifikovaných pracovníků, objem finančních pro-středků investovaných do základního výzkumu a do jakosti odrůd pro odrůdové po-kusnictví. Speciálně do budoucna nelze porovnat možnosti polského šlechtění se za-hraničím v kontextu tvoření transgenních odrůd.

AGRONOMICKÉ POTÍŽE SPOJENÉ S EXTENZÍVNÍM HOSPODAŘENÍM

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Agronomické potíže spojené s extenzívním hospodařením v Polsku jsou stejně tak spojené s podmínkami půdně klimatickými, jako s činností člověka a různých způsobů pěstování. Technologické bariéry jsou spojené s omezeným vybavením zemědělství. Vli-vy biologické, klimatické a organizační rozhodují o výnosnosti rostlin. Na výnosy má ta-ké vliv určená pěstitelská technologie a podmínky lokality, které určuje člověk. Možnost získat vysoké výnosy proto závisí od agronomických i organizačních činností člověka. Člověk mění bariéry biologické a užívá zákroky, které umožňují získat vysoké výnosy.

SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY NAŠEHO RANOBRAMBORÁŘSTVÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pěstování brambor v ranobramborářských oblastech ČR prošlo od r. 1989 několika závažnými změnami, které různým způsobem a v různé míře ovlivňují jejich uplatnění na trhu, rentabilitu pěstování, popř. vedou k určité konkurenci s produkcí raných i pozdních konzumních brambor z bramborářských oblastí.

RENTABILNÍ PRODUKCE, VARIANTNÍ TECHNOLOGIE A DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ A PRODEJE U BRAMBOR - DRUHÝ POHLED

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Brambory patří mezi zemědělské produkty, jejichž uplatnění na trhu podléhá ve znač-né míře zákonu nabídky a poptávky. Tento vliv je velmi často dále zesilován značnými sezónními výkyvy ve vyprodukovaném množství a navazujícími problémy při skladování brambor. Tento stav může být ovlivňován nejenom celkovou sklizňovou plochou (tab. l) a docilovanými hektarovými výnosy uvnitř naší republiky, ale i v okolních státech, z nichž některé patří mezi nejvýznačnější producenty brambor v Evropě (tab.2).

NOVÉ MOŽNOSTI ELIMINACE NĚKTERÝCH PŘÍČIN SNIŽUJÍCÍCH VÝNOSY CUKROVKY V POLSKU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Agronomické vlivy, které se podílí na výnosonosti rostlin, včetně cukrovky, mají růz-ný charakter i účinnost. Lze je rozdělit na faktory genetické, prostředí (klima, půda) a ag-rotechnické. Na výnosu cukrovky v Polsku se jednotlivé faktory přibližně podílí takto (tab. 1 - údaje v %):

STAV A ZMENY VO VÝROBE CUKROVEJ REPY NA SLOVENSKU V POSLEDNÝCH ROKOCH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Po úspešných rokoch československého repárstva a cukrovarníctva medzi svetovými vojnami nastúpila dlhodobá stagnácia, ktorá v Slovenskej republike trvala až do roku 1995. Pokles zberových plôch bol sprevádzaný stagnáciou, alebo len veľmi miernym vzostupom úžitkových vlastností cukrovej repy. Pestovateľské plochy poklesli až na 33,3 tis. ha v roku 1993 (tj. na úroveň roku 1948) pri priemernej úrode buliev 32,7 t.ha-1 (za obdobie rokov 1989-1994).

PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE A RENTABILNÍ PRODUKCE CUKROVKY NA NAŠÍ CESTĚ DO EU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Již po několik let se naši pěstitelé cukrovky musí zamýšlet nad dvěma základními problémy spojenými s jejím pěstováním: jak minimalizovat náklady a do jaké míry upra-vit výměru, aby přebytek cukru nesnížil cenu prodávaných bulev. V moha podnicích je patrna stagnace v pěstování a v zajištění její vysoké produkce. Cukrovka je pěstována na úkor budoucích let.

ŘEPKA - PODMÍNKY PROSPERITY - INTENZIFIKACE VÝROBY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Primárním cílem každé produkce bývá zpravidla zisk. Za určitých situací mohou pře-vládnout i jiné pohledy. Například produkce "košer - eko či bio" potravin pro určitou sku-pinu spotřebitelů. Nebo využití řepky pro asanaci území černobylské jaderné havárie. Vý-roba řepkového metylesteru pro zajištění energetické potřeby státu v mimořádných situa-cích, či pro zlepšení image státu v rámci ekologické politiky.

MODELOVANIE VPLYVU PESTOVATEĽSKÝCH TECHNOLÓGIÍ NA RENTABILITU OZIMEJ REPKY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V hodnotení hospodárskych výsledkov, pri ktorých sú porovnávané skutočné náklady vynaložené na pestovanie s dosiahnutým výnosom, sa zisťuje so spätnou platnosťou ren-tabilita pestovania. Výška vlastných nákladov na jednotku plochy (1 hektár), často ozna-čovaná ako intenzita pestovania, pritom nemusí byť vždy v kladnej a lineárnej závislosti s dosahovanou úrodou.

NEWSLETTER

Podporujeme