Zemědělství

Současné poznatky o vlivu alginátů na vývin vojtěšky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V posledních 5 letech došlo k snížení stavu skotu o více než 40%. Chov skotu se bude v nových ekonomických podmínkách soustřeďovat do vysoce intenzivních provozů na jedné straně a na straně druhé do z dnešního hlediska extenzivních horských oblastí. V nížinných oblastech, kde je dodnes umístěna převážná většina zvířat bude nadále nezbytné zajistit dostatečnou krmivovou základnu, v níž jedna z klíčových plodin je vojtěška setá, která jakožto víceletá jetelovina má zásadní význam i v intenzivní rostlinné výrobě vzhledem ke své předplodinové hodnotě.

Změny v zastoupení plevelů na orných půdách

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Jak je již delší dobu známo z našich polí, postupně se regulace plevelů stává složitější a těžko si můžeme představit hospodaření bez používání speciálních herbicidů nebo jejich směsí ve většině plodin. Je tomu tak proto, že mnohé lehce hubitelné plevelné druhy z polí zmizely a byly nahraženy agresívními druhy, u nichž se za přispění pěstebních technologií podstatně změnily biologické vlastnosti. Nejde jen o tzv. odolné druhy k herbicidům, ale i o změny v rytmu růstu a vývoje během vegetace, prodloužení dormance rozmnožovacích orgánů a prodloužení délky životnosti semen v půdě.

Situace ve šlechtění rostlin a v semenářství Polska na podkladě světového rozvoje semenářství

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Technický rozvoj způsobil, že každá průmyslová, zemědělská či kulturní aktivita může mít celosvětový dosah. To se týká i šlechtění a semenářství, které v zemích Západní Evropy tvoří jeden organický systém zvaný semenářský průmysl. Tento průmysl zahrnuje firmy šlechtitelsko semenářské, které se angažují ve šlechtění a v semenářské produkci, firmy semenářské, které výlučně množí odrůdy, semenářské podniky, které bezprostředně zajišťují malo i velkoobchodní prodej semen. Semenářský průmysl je podporovaný bankami i státními institucemi, aby se vytvořily odpovídající podmínky pro fungování privátních semenářských firem (Podlaski 1994).

Stav polského zemědělství a tendence jeho vývoje

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

polském zemědělství probíhá v poslední době řada reforem a to ve výrobním zaměření v produkci rostlinné i živočišné a v jiných zemědělských činnostech. To se stejnoměrně dotýká soukromých i družstevních hospodářství a státních statků. Příznivý hospodářský rok 1994 pokračuje. Nárůst v roce 1992 se dále urychluje, oživila se zemědělská ekonomika provázáním exportu-importu. Výrazně vzrostl export a jeho efektivnost, ale podíl zemědělství na národním produktu brutto se snižuje. Má velký vliv na celkovou tržní rovnováhu. Zohlednit se musí i vliv zemědělství na úroveň trhu a jeho globální rovnováhu. V roce 1994 se snížila celková zeměddělská produkce. To bylo způsobeno nepříznivými výsledky rostlinné výroby (sucho, malé využití intenzifikačních vkladů, snížení ploch osevů) a obecně tempem inflace.

Stav a perspektivy rostlinné výroby v Polsku

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Výměra zemědělské půdy Polska činí 18,7 mil. ha. Orná půda zaujímá 76,5% (14,3 mil. ha), z toho je 7,7% (1,1 mil. ha) neobdělávané půdy a úhorů. Kolem 80% zemědělské půdy obhospodařují soukromníci. Z asi 2 milionů soukromých farem jen asi 20% získává svůj příjem výlučně ze zemědělství. U ostatních hospodářů se jedná o druhé zaměstnání. Střední výměra hospodářství činí 6,7 ha a vykazuje tendenci růstu (obrázek 1). Předpokládá se, že počet hospodářství se bude snižovat velmi pomalu (o 1% ročně) z důvodu obtíží při obtarávání si náhradní práce.

Význam chovu drůbeže u nás a ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Chov drůbeže je jedno z nedynamičtěji se rozvíjejících odvětví živočišné výroby ve světě. To může souviset s tím, že není vázán na hospodaření na půdě. Drůbež má také přibližně pětkrát rychlejší reprodukční schopnost než skot, vysoká je i výkrmová schopnost drůbeže. Efektivnější je i přeměna bílkovin krmiva v živočišnou bílkovinu než u skotu a prasat.

Strukturální změny v chovu ovcí v ČR

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Po roce 1989 dochází k závažným změnám v českém zemědělství. Podmínky tržního hospodářství výrazně ovlivnily také chov ovcí. Důsledkem je značný pokles početních stavů chovu ovcí - viz grafy. Uvedený pokles byl způsoben ekonomickými problémy v odbytu vlny, kde došlo k výraznému snížení nákupních cen (chov ovcí v ČR byl zaměřen na produkci vlny) a chov ovcí je ztrátový. Také byla neuváženě provedena masová likvidace chovů na Maedi-visnu. V podstatě byly zlikvidovány chovy vysoce kvalitních merinových ovcí a chovy adaptovaných plemen pro podhorské a horské oblasti s vysokou užitkovostí (zušlechtěná valaška, cigája a šumavská ovce).

Názory, které mohou v budoucnu ovlivnit chov skotu

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Živočišná výroba jako celek prodělává významné změny kvalitativního i kvantitativního charakteru. V chovu skotu došlo v posledních letech k významnému poklesu chovaných krav. Na druhé straně je dováženo velké množství zvířat specializovaných plemen. Jsou budovány nové a adaptovány staré ustajovací prostory. Nově budované stáje představují značné investiční náklady, které budou plnit svoji úlohu v příštích několika desítkách let.

Perspektivní technologie v chovu skotu

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Chovatelé skotu stojí často před řešením techniky a technologie chovu, optimálního chovného prostředí a managementu. Obecnou snahou totiž musí být vytvoření komplexu - plemeno - výživa - prostředí - člověk, při respektování všech složek, neboť nejslabší článek rozhoduje o ekonomické efektivnosti, tj. úspěchu chovu. Stručný přehled základních problémů a poznatků, by měl přispět k volbě té nejlepší varianty. Je nutné zdůraznit, že obecně ta nejlepší varianta neexistuje. V každém případě jde o určitý kompromis mezi biologickými požadavky (odlišné u plemen, kategorií aj.) a konkrétními přírodními podmínkami a také požadavky na produktivitu práce.

Problematika chovu prasat v ČR

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Úrovní chovu prasat jsme již od 30. let tohoto století patřili mezi chovatelsky vyspělé státy Evropy. Spotřebou 45.6kg vepřového masa na kosti na 1 obyvatele v roce 1994 se Česká republika řadí na jedno z předních míst v Evropě. Naši zemědělci již hospodaří na bázi soukromých vlastnických vztahů, přičemž se podařilo vytvořit řadu specializovaných farem s výborným managementem chovu prasat, kde dosahované parametry užitkovosti našeho genofondu prasat jsou již srovnatelné se zahraničím. Výrazně se však nezměnily naše potravní zvyklosti a vepřové maso se nyní podílí více jak 55 % na celkové roční spotřebě masa na 1 obyvatele v ČR.

NEWSLETTER

Podporujeme