Zemědělství

OBSAH TANINŮ V ŘEPKOVÉM ŠROTU

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

aniny jsou polymery fenolických sloučenin a řepkový extrahovaný šrot jich obsahuje cca 2-3%. Tanin tvoří rozpustné i nerozpustné komplexy s proteiny, které mohou mít antinutriční efekt. V komplexu s kovy, se chovají stejně a tím se zhoršuje jejich využitelnost vedoucí až k omezení růstu (VOHRA et al., 1966).Vedle toho má všechny negativní vlastnosti shodné s fenolickými sloučeninami včetně inhibice enzymů, které vytvářejí blok v metabolismu trimethylaminu (TMA) - inhibicí TMA oxidázy, který konvertuje TMA na nezapáchající, ve vodě rozpustný TMA-oxid. Toto způsobuje rybinovitý zápach vajec, při krmení nosnic, (obr.1) jejichž vejce mají hnědou skořápku řepkovými šroty (GRIFFITH et al., 1979).

HYBRIDNÍ ŘEPKA - BUDOUCNOST KLEPE NA DVEŘE

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V současné době se pěstitelé řepky stávají svědky nádherného dobrodružství, počátku nové epochy v historii této kultury - zavádění hybridní řepky z laboratoří a pokusných políček na běžné plochy naší zemědělské praxe. První kroky na této cestě byly v České republice učiněny na České zemědělské univerzitě vPraze (dříve VŠZ) v roce 1992/93. Tehdy dozrálo na pokusných stanicích v Červeném Újezdě aUhříněvsi prvních 972 parcelek hybridních řepek v ČR.

MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Současným vývojovým trendem v zemědělství je snižování cen zemědělských výrobků a zvyšování cen vstupů. Potřebné příjmy bude možné zajistit především omezením výrobních nákladů. Jednou z úsporných alternativ je vynechání orby a její nahrazení jiným způsobem obdělávání. Toto opatření ale samo nestačí. Úspěšná polní výroba bez použití pluhu vyžaduje uvážení veškerých výrobně-technických opatření na samotném poli, od sklizně až po setí, od hnojení až po ochranu rostlin. Minimalizace, bezorebné a půdoochranné systémy zpracování půdy si také u nás získávají stále více příznivců.

AGREVO A JEHO VIZE PRO JEDENADVACÁTÉ STOLETÍ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Zanedlouho oslaví společnost Hoechst Schering AgrEvo svoje třetí narozeniny. V lidském životě neznamenají tři roky mnoho, to je člověk stále ještě dítětem. V životě velké mezinárodní společnosti však tři roky existence a bezesporu úspěšné existence znamenají hodně. AgrEvo za tyto tři roky vyrostlo z dětských plenek, otřepalo se z dětských nemocí a nyní se intenzívně rozvíjí; otom však budu hovořit až v samém závěru tohoto referátu.

POUŽITÍ LONTRELU 300 PŘI HUBENÍ PCHÁČE OSETU

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Při hubení pcháče osetu je nutno především zasáhnout kořenový systém pcháče. Jestliže se nám nezdaří vyhubit kořenové výběžky, jedná se pouze o kosmetické úpravy v dané plodině, ale problém zaplevelení na daném pozemku není řešen. K tomu, aby se nám podařilo zasáhnout kořenové výběžky je třeba volit herbicid, který jednak tyto kořenové výběžky hubí, jednak je do nich rozváděn a zároveň je v rostlině dostatečně perzistentní, aby vůbec do kořenových částí mohl být rozveden. Všechny tyto předpoklady spojuje účinná látka clopyralid (Lontrel 300).

ŘEPKA V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vzhledem k tomu, že předplodinu převážnou částí tvoří ozimé pšenice, která se v naší oblasti dosti často sklízí až v první dekádě srpna, nelze dodržet doporučovaný odstup orba - setí 2 - 3 týdny. Kompenzujeme to mělčí orbou v kombinaci s pěchy. Pokud hrozí nebezpečí hrud, jsou nutná ještě další opatření. Rozhodně se vyplatí, protože hrudky zhoršují jak vzcházení, tak i účinek herbicidů. Slibně vypadá setí do podmítky provedené radličkovým podmítačem.

TVORBA A REDUKCE VÝNOSU ŘEPKY OZIMÉ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Životní cyklus - ontogenese - řepky trvá 11 - 12 měsíců. Během ontogenese probíhá fáze vegetativní, růstová a fáze generativní, plodná. Obě fáze se mezi listopadem a březnem překrývají. To je doba kryptovegetace, kdy růst nadzemní biomasy ustal již při +5 oC. Obvykle dochází i kredukci biomasy. Často však dále rostou kořeny a to ještě při teplotách půdy +2 oC. V tomto zimním období dochází ke změnám na vegetačním vrcholu řepky. Ten vývojově pokročí o 2 etapy, již nevratně do generativní fáze (tab. 1). Realizaci výše výnosu však umožní až vegetativní růst, jehož podstatná část je soustředěna na konec března až počátek května.

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ REGULÁTORŮ RŮSTU PŘI TVORBĚ VÝNOSU CUKROVKY

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Jednou z možností zvýšení výnosů zemědělských plodin, je využití přírodních a syntetických regulátorů růstu rostlin. Při jejich využití je třeba si uvědomit, že vliv biologicky aktivních látek na produkci řepy je intenzifikační faktor, který může mít své hlavní využití až po uplatnění ostatních, mnohdy významnějších, i méně náročných pěstitelských faktorů. Je třeba zdůraznit, že regulátory růstu nejsou samospasitelné. Mohou být přínosem za předpokladu, že všechna agrotechnická, výživářská, ochranářská a ostatní pěstitelská opatření byla využita v maximální míře.

PĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE A VÝZNAM ODRŮD

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Změny v soustavě hospodaření v zemědělství se v různé intenzitě promítají do pěstitelských technologií jednotlivých plodin. U jarního ječmene zůstala základní pravidla pěstování zachována, ale výrazně se změnily podmínky vyplývají z postavení jarního ječmene v osevním postupu. Svýjimkou roku 1995 jsou plochy jarního ječmene stabilní (graf 1).

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ OZIMÉ PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ozimá pšenice je v České republice od roku 1945 tradičně nejvýznamnější a nejrozšířenější obilninou pěstovanou na ploše kolem 800 tis. ha, což představuje cca 50 % plochy obilnin a cca 25 % plochy orné půdy. Z obilnin nejlépe využívá půdně-klimatické podmínky a nejlépe zhodnocuje vklady do pěstebních technologií. Pěstuje se prakticky ve všech výrobních oblastech a její produkce může být využívána k potravinářským, krmivářským, technickým a energetickým účelům. Účelu využití produkce je nutné uzpůsobit rajonizaci pěstování, výběr odrůd i modifikace pěstebních technologií.

NEWSLETTER

Podporujeme