Zemědělství

SOUČASNÉ POSTAVENÍ BRAMBOR, JEJICH KONKURENČNÍ SCHOPNOST A EKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY PŘI JEJICH PĚSTOVÁNÍ V ČR

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Dva poslední ročníky jsou u této komodity zcela mimořádné a přinášejí jedinečnou možnost srovnání a zároveň potvrzení správnosti východisek, která jsou pěstitelům, odběratelům, zpracovatelům a spotřebitelům brambor opakovaně připomínána.

POHLED NA PRODUKCI ŘEPKY V ČR A JEJÍ KONKURENČNÍ SCHOPNOST

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pozitivní vývoj produkce a stability výnosů ozimé řepky v minulém období souvisel s realizací Systému výroby řepky (SVŘ) od r. 1983 (graf 1). V probíhající transformaci české ekonomiky se podmínkou přežití našich pěstitelů stala vedle dosažených výnosů a jejich kvality ekonomická efektivnost. Naším skromným cílem je dosáhnout minimálně 3 - 5 % míru rentability.

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ LUSKOVIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Luskoviny jsou agronomicky cennými plodinami, významně ovlivňujícími půdní úrodnost. V osevních sledech představují kvalitního přerušovače s potřebnými fytosanitárními účinky. V symbióze s hlízkovými bakteriemi získávají vzdušný dusík nejen pro svoji potřebu, ale obohacují půdu o dusík i pro plodiny následné. Rozšiřují koloběh živin tím, že je čerpají i z méně přístupných forem, které jsou nedostupné ostatním plodinám. Svým mohutným kořenovým systémem, který proniká do hlubších vrstev ornice, zlepšují fyzikální stav půdy. Z těchto důvodů se většina luskovin počítá k nejlepším předplodinám v osevních postupech.

KOMODITNÍ PROBLEMATIKA OBILOVIN V ČR

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Tržní vztahy, které se vyvíjejí po roce 1989, s sebou přinášejí staré i nové prvky, které ovlivňují obchodování s rostlinnými produkty. Při hodnocení obchodování s obilovinami v posledních dvou letech 1993 a 1994 je zřetelný vývoj tržních mechanismů a postavení jednotlivých subjektů na domácím trhu, včetně úlohy státu.

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PĚSTOVÁNÍ OBILNIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pěstování drobnozrnných obilnin je u nás v současnosti pro prvovýrobce zajímavé a tzv. "drží" ekonomiku řady zemědělských podniků. Důvody stabilizace osevních ploch a jejich mírného nárůstu byly rozebírány na této konferenci v předcházejícím roce (Křen 1993a). I když obilniny nyní patří k lukrativním komoditám, je jejich pěstování (podobně jako u jiných plodin) spojeno s řadou aktuálních problémů. K nejvýznamnějším z nich patří:

ZMENY V RASTLINNEJ VÝROBE V OBDOBÍ TRANSFORMÁCIE SLOVENSKA, PREDPOKLADANÝ VÝVOJ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Súčasná spoločenská a ekonomická situácia v našej spoločnosti, vrátane toho i v odvetví poľnohospodárstva je mimoriadne zložitá. Pretrvávajú niektoré legislatívne nedostatky, nedoriešené sú vlastnícke vzťahy, výrazná zložitosť je v oblasti štátnych majetkov. Klimatické zmeny, prejavujúce sa najmä na prehlbujúcom sa deficite zrážok a zvyšujúcich sa priemerných teplotách, priebeh poveternosti vlani (1993), ale aj v tomto roku (1994) majú značné dopady na všetky podnikateľské subjekty v odvetví, ktoré má podľa agrárneho programu zabezpečiť výživové potreby obyvateľstva, efektívne hospodáriť s prírodnými zdrojmi krajiny a plniť aj mimoprodukčné funkcie.

VÝSLEDKY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY POLSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Zemědělství v Polsku se vyznačuje velkou rozdrobeností, menší produktivitou a rozhodně nižší spotřebou průmyslových výrobních prostředků ve srovnání se západoevropským zemědělstvím. V současné době fungují v Polsku tři systémy zemědělství:

ZAMYŠLENÍ NAD STRUKTUROU ROSTLINNÉ VÝROBY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V loňském příspěvku jsme mj. dokladovali, že struktura rostlinné výroby ovlivňuje ekonomické výsledky podniku víc než jiné faktory. Ani intenzivní hnojení a nejnovější odrůdy u nevhodně zvolené struktury rostlinné výroby nezajistí samy o sobě příznivou ekonomiku podniku. Stále ještě doznívá značná uniformita rostlinné výroby, kdy nevhodné půdně klimatické podmínky byly v minulosti kompenzovány zvýšenou chemizací. Minulá doba byla mj. charakterizována snahou o stálé omezování závislosti výnosů na půdně klimatických podmínkách, snahou o dosažení jakési uniformity stanovišť, využívaných pro polní plodiny a blížící se představám o optimu pro nově vyšlechtěné odrůdy. Dnes ovšem nastupujeme do období, kdy určité plodiny nebudeme již moci pěstovat tam, kde se nejsme schopni přiblížit evropským nákladům a jejich výroba je tam drahá. Tomu dosud málo odpovídá současná struktura naší rostlinné výroby.

ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím. Cenová liberalizace vnesla do ekonomiky řadu problémů, jež vedly k významnému poklesu spotřeby potravin i krmiv, což vyvolalo převahu nabídky nad poptávkou a je jedním z důvodů omezení zemědělské výroby. Dalším velmi závažným důvodem je neúměrný růst cen vstupů do výroby. Zemědělským podnikům, na něž většinou doléhá platební neschopnost řady odběratelů, nezbývá než omezovat náklady. Omezení vstupů do rostlinné výroby sice zmenší domácí nabídku potravin, ale sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s dotovanými produkty států EU, jejichž výše přesahuje čtyřnásobek úrovně našich dotací (dle Zprávy o stavu českého zemědělství 1994 - státy EU 47 %, ČR 11 %).

SOUČASNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POSTAVENÍ ROSTLINNÉ VÝROBY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Čtvrté zamyšlení nad rostlinnou výrobou se koná tak jako obvykle v předvánočním období. Při pohledu na naše obchody s potravinami bychom mohli být spokojeni. Výrazně se zlepšila pestrost nabídky a kvalita produktů. Většina spotřebitelů také pochopila, že naše potraviny a potravinářské výrobky jsou mnohdy lepší než často nabízené a proklamované zahraniční. Při celkovém pohledu však není pro nás lichotivé, kolik prostředků vydá řadový občan za potraviny a dále to, že se výrazně snížila spotřeba některých základních potravin v důsledku vysokých cen. Z těchto důvodů je také značně kriticky hodnocena zemědělská politika.

NEWSLETTER

Podporujeme