Lesnictví

Do lesa? Jen s největší opatrností

8. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Vstup do lesů jen s největší opatrností, zní doporučení obcí a lesních správců. Mnohá místa se totiž v důsledku kalamity způsobené nedávnou vichřicí stala nebezpečnými. Hrozí zejména nebezpečí pádu zavěšených stromů a větví, k němuž může dojít i bez zjevných příčin. "Ke značným polomům došlo zejména v katastrálním území Horní Žďár. Zasaženy byly především porosty nad tak zvanou Jižní jámou, která se nachází vpravo nad silnicí Ostrov - Jáchymov," varoval Tomáš Čepelák z odboru životního prostředí ostrovské radnice. Důrazně doporučuje se takovým lokalitám vyhnout, než budou následky kalamity odstraněny.

Lesníci mohou narušitele předvést na policii

8. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Je čas léta a lidé chodí do lesa na houby a borůvky. Ne všichni ovšem dodržují všeobecné podmínky návštěvy a lesníci se setkávají s vandalstvím, pytlačením a s chováním, jež se neslučuje s pobytem v lese. Ne všichni turisté také respektují vyznačené turistické trasy nebo sbírají borůvky jen pro sebe. Leckde to vypadá jako po nájezdech a borůvky pak prodávají u silnic i lidé, kteří na to nemají oprávnění. Lesníci ovšem nejsou tak bezbranní. „Naši zaměstnanci se pohybují po lesích a provádějí ochrannou službu. Dle zákona o lesích mohou jako Lesní stráž pokutovat, zjišťovat totožnost i předvést na policii.

V sezoně borůvek jsou ochranáři ve střehu

5. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Sezona borůvek je v plném proudu. Někteří sběrači však porosty zbytečně ničí, a proto ochránci přírody některé cenné přírodní lokality na přechodnou dobu uzavírají. Porušení zákazu vstupu do takových lokalit může stát tisíce korun. Lidé sbírají modré plody pro vlastní potřebu i na výdělek. „Včera jsem nasbírala kolem padesáti litrů. Nejčastěji jezdím k Mostku u Dvora Králové nad Labem nebo do Dolního Dvora. Někdy taky do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo Janských Lázní,“ řekla Jaroslava Tomíčková z Hostinného, která borůvky prodává svým známým za čtyřicet korun za litr.

Finové chtějí stavět papírnu. Ještě letos

5. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Pokud nebude dálnice, budeme proti, říká starosta Opatovic. Ještě neutichly několikaleté spory, zda v Opatovicích nad Labem je s ohledem na životní prostředí možné postavit spalovnu komunálních odpadů, a už se na stejné místo tlačí finská papírenská firma. Finská firma Myllykoski by se měla ještě v srpnu rozhodnout, zda v Opatovicích nad Labem vybuduje v sousedství elektrárny obrovskou papírnu za 13,5 miliardy korun.

V Portugalsku řádí deset velkých lesních požárů

5. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

S desítkou velkých lesních požárů bojovala v noci na včerejšek v Portugalsku tisícovka hasičů, aniž se jim je podařilo dostat pod kontrolu. V zemi vládne nebývalé sucho a teploty se dnes mají na většině území pohybovat kolem 40 stupňů Celsia. Od středy zuří silný požár v okolí města Aveiro na severu země. Desítky hasičů jsou nasazeny také v okolí severoportugalského Porta i na jihu země. Na většině portugalského území vyhlásila agentura pro prevenci lesních požárů nejvyšší stupeň nebezpečí vzniku požárů.

Šumavské obce chtějí kácet stromy napadené kůrovcem

4. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Šumavští starostové vyhlásili správě národního parku staronovou válku: napsali dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi, že se obávají usychání lesa v parku v důsledku toho, že se stromy napadené kůrovcem nekácí. Starostové mají pocit, že park slouží jako laboratoř pro nejrůznější pokusy, jak pečovat o les, a chtějí, aby se znovu v parku kácely stromy napadené kůrovcem. "Když jdu dnes do lesa, je mi do pláče. Až po prameny Vltavy je uschlý les, a pokud to tak půjde dál, tak za chvíli máme celou Šumavu uschlou. A to nechceme dopustit," říká starosta Horské Kvildy Eduard Hones.

Obnova přírody potrvá až sto let

4. 8. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Požár ve Vysokých Tatrách, největší za posledních padesát let, se včera podařilo definitivně dohasit, úřady už také odvolaly mimořádný stav a přístupné jsou další turistické stezky. Po ohni ale zůstalo zhruba dvěstětřicetihektarové spáleniště a obnova celého území bude podle odborníku trvat desítky let. Jenom pět až osm let zabere podle lesníků to, než se celá krajina znovu zazelená. A tatranskou přírodu, na jakou byli místní i návštěvníci zvyklí před vichřicí a požárem, uvidí lidé až za několik desítek, podle některých prognóz až sto let.

Těžaře střídají v údolí turisté

3. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Do chráněného údolí Bílé Opavy u Karlovy Studánky v Jeseníkách se po osmi měsících vrátí turisté. Vystřídají těžební stroje, které v přírodní rezervaci likvidovaly následky listopadové pustošivé vichřice. Na zemi zůstaly ležet stromy ze tří hektarů, tedy více než dva tisíce kubíků dřeva. Práce začaly až v květnu, kdy z nepřístupných svahů roztál sníh. „Tento týden těžaři skončí a pak už jen opravíme lávky, mostky, schůdky a další drobnosti. Jsem si téměř jistý, že po 15. srpnu bude stezka vedoucí po žluté turistické značce zpřístupněna,“ uvedl Jindřich Chlapek z Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Houbaři si odnášejí z lesů zpravidla plné košíky hub

3. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

S plnými košíky hub se budou v těchto dnech vracet z lesů ti nadšenci, kteří houbaření propadli už dávno nebo ti, kteří se sbíráním hub teprve začali. Jeden či dva naplněné koše nejsou v těchto dnech žádnou výjimkou. Nutno ovšem upozornit, že vzhledem k předchozím vedrům jsou houby poměrně červivé a mnohdy i přerostlé a suché. „Půl košíku jsem musel vykrájet a vyhodit. Ale na smaženici a na usušení bylo hub i tak dost,“ svěřil se jihlavský houbař Jiří Bína, který vyráží za sběrem na osvědčená místa na pomezí jihlavského a pelhřimovského okresu.

V lesích padly tisíce kubíků dřeva

3. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Milionové škody na lesních porostech odhadují správci lesů na Sokolovsku po řádění páteční vichřice. Například vedení společnosti Loketské městské lesy hovoří o největší kalamitě za dobu své existence. Podle odhadů padlo více než deset tisíc kubíků dřeva. Finanční ztrátu se však jednatel společnosti Jaroslav Hlavsa zatím neodvažuje vyjádřit. Největší škody nezpůsobil samotný vítr, ale padající velké listnaté stromy, které s sebou braly i ty okolní menší. Paradoxem je, že právě listnaté stromy mají mít v lese zpevňující účinek.

NEWSLETTER

Podporujeme