Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Srnčí zvěř z hladu okusuje řepku na polích a má střevní problémy

1. 2. 2006 | Zdroj: Berounský deník | Článek

Mrazivé počasí a místy vrstvy sněhu nedovolují zvěři, aby získala potravu běžným způsobem. Postarat se o ní musí myslivci. Pravidelně se vydávají do terénu a do zásypů i krmelců doplňují krmení. Myslivci mají zásluhu na tom, že zvěř přežije tuhou zimu bez úhony na zdraví. Předkládají jí totiž pestrý jídelníček. Vysoká dostává například jádrové směsi, obilí a seno. Nepohrdne ani krmnou řepou a jablky. Bažanti a koroptve si pochutnají na zadině. Všechna zvěř potřebuje jako doplněk stravy sůl. Myslivci z Mořiny a okolí si každou zimu vypracují seznam krmelců ve svém rajonu a rozdělí si je mezi sebe.

Oficiálně potvrzeno: spalovny nesmí dovážet odpad

31. 1. 2006 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Ministerstvo životního prostředí definitivně uzavřelo cestu dovozu odpadků ze zahraničí do českých spaloven, když v čerstvém, lednovém čísle svého věstníku oficiálně publikovalo výklad sporných bodů zákona o odpadech. Hnutí DUHA o vydání takového výkladu usilovalo od prosince 2002. Současný zákon zakazuje dovoz odpadu ze zahraničí ke skládkování nebo spalování. Dovoluje však import, pokud je odpad určen k využití - například recyklaci. Spalovací společnosti toho zneužívají a označují svá zařízení za teplárny či elektrárny s tím, že odstraňování odpadků je vlastně jen vedlejší efekt [1]. To by jim umožnilo odpadky importovat.

Asia Times: Čína hraje kvůli změnám klimatu dvojí hru

31. 1. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Celý svět se zaměřuje na problémy s klimatickými změnami a stále rostoucími emisemi skleníkových plynů, ale Čína, největší znečišťovatel z rozvojových zemí, o sobě vytváří velmi zmatený obraz, který toho o její skutečné vůli po ekologicky čisté produkci energie a zlepšení stavu životního prostředí mnoho neříká, napsal deník Asia Times.

Kostry dokládají populační explozi prvních zemědělců

31. 1. 2006 | Zdroj: Osel.cz | Článek

Tradičně se má za to, že změna životní stylu z kočujícího lovce-sběrače na usedlého zemědělce vždycky vede k dramatickému nárůstu porodnosti. K téhle změně docházelo v různých dobách zhruba mezi lety 9000 a 1000 před letopočtem na různých místech po světě a předpokládá se, že vždy následovala populační exploze. Vychází se přitom z myšlenkových konstrukcí a ze zkušeností s dnešními etniky. Až dosud ovšem scházela souhrnná studie, která by tuhle představu podložila.

Přikrmování zvěře

30. 1. 2006 | Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota | Článek

Zvěř postupně ztrácí tukové zásob y, což se snaží myslivci systémem přikrmování zpomalit. Nejvhodnější způsob přikrmování jsou pravidelné menší dávky sena, siláže, senáže, ovsa. Ve slaniscích by neměla chybět krmná sůl. V zimním období je myslivec především hospodář, který musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít zimu, která je v letošním roce velmi tuhá s trvalou sněhovou pokrývkou.

Podle Londýna mohou být dopady oteplování horší, než se myslelo

30. 1. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Hrozby, které vyplývají z globálního oteplování ovzduší, mohou být větší, než se dosud předpokládalo. Tento jev totiž postupuje nezadržitelným tempem s možnými vážnými dopady na životní prostředí a zeměpisnou podobu planety. Uvedl to britský premiér Tony Blair v předmluvě zprávy, kterou dnes zveřejnila jeho vláda. "Je nyní zřevmé, že emise plynů se skleníkovým efektem spolu s průmyslovou produkcí a ekonomickým růstem světové populace, která se za 200 let zvýšila šestkrát, vyvolává klimatické oteplování tempem, které je nezadržitelné," varuje Blair v dokumentu.

Zelená kancelář učila jihočeské obce, jak šetřit peníze i přírodu

30. 1. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Projekt Zelená kancelář učil 11 jihočeských obcí, jak šetřit peníze a zároveň životní prostředí. Postarala se o to jihočeská ekologická společnost Rosa, která nyní na základě ročních zkušeností s chodem těchto radnic sestavila manuál s radami, jak mohou obce jednoduše a bez nákladných investic dosáhnout ekologičtějšího provozu. Rosa zkoumala hlavně používání papíru a kancelářského materiálu, nakládání s odpady, ekologický úklid a hospodaření s vodou. "Největším úspěchem je, že se nám podařilo ukázat, že ekologicky šetrný provoz může v praxi velmi dobře fungovat a ještě může obec díky němu ušetřit. Teď chceme toto povědomí šířit dál," řekl dnes novinářům Pavel Hrubý ze společnosti Rosa.

Zbavit se bifenylů přijde na miliardy

30. 1. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Jedovaté bifenyly chrlí spalovny, jsou na skládkách, dostaly se i do potravin, ničí život ve vodě. Ačkoliv byla v Česku před 21 lety zakázána výroba zařízení obsahujících polychlorované bifenyly (PCB), ještě více než 220 firem je má a používá je. Jejich postupná likvidace a ozdravění zasažených míst přijde na miliardy korun.

Rybářství nemá na odbahnění

30. 1. 2006 | Zdroj: Právo | Článek

Jihočeský kraj bude opětovně požadovat po ministerstvu zemědělství, aby Školní rybářství Protivín mělo rovnocenné podmínky v možnosti čerpat finance na odbahnění rybníků a protipovodňová opatření ze státních dotací i z prostředků Evropské unie. „Školní rybářství Protivín je jako jediné svého druhu v ČR příspěvkovou organizací kraje a dotační programy ministerstva zemědělství pro rybářské a rybníkářské organizace jsou vyhrazeny pouze podnikatelským subjektům. Špidlova vláda původně slíbila, že na odstranění povodňových škod v oblasti vodního hospodářství uvolní pro Jihočechy dvě miliardy korun. Ve skutečnosti bylo v uplynulých letech rozděleno ze státních zdrojů jen 700 miliónů korun a Školní rybářství Protivín se muselo s následky povodní vyrovnávat jen z vlastních zdrojů a z grantů kraje,“ popsal Právu problém, s nímž se školní rybářství potýká, krajský radní Jiří Netík (KDU-ČSL).

Studie: Na Liberecku by mohlo vyrůst až 60 větrných elektráren

26. 1. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Až 60 větrných elektráren by mohlo vyrůst ve Frýdlantském výběžku na Liberecku, aniž by to výrazně poškodilo tamní přírodu a krajinu. Vyplývá to ze studie, kterou si nechal zpracovat Liberecký kraj. Starostům se ale studiene líbí, zcela podle nich opomíjí názory a záměry obcí. ČTK to dnes řekl starosta Hrádku nad Nisou na Liberecku Martin Půta. Podle krajského radního pro životní prostředí Radima Ziky byla studie zpracována z pohledu vlivu na životní prostředí a krajinný ráz, proto se starostů nikdo na nic neptal.