Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

ČR je již tři roky bez výskytu vztekliny

3. 5. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Díky tomu, že se od roku 1989 soustavně vakcinují populace divokých lišek, je ČR vsoučasné době již tři roky prostá výsytu vztekliny. Konstatoval to dnes tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Vakcinovalo se i letos, vobdobí od 29. 3. do 24. 4. vzlétla letadla sedmdesátkrát na území 31 894 kilometrů čtverečních. „Kdyby celou tuto plochu měli „poklást“ vakcínami myslivci, bylo by potřeba téměř 2000 osob za předpokladu, že by prošli 16 kilometrů čtverečních za 8 hodin. Letecké kladení je ekonomičtější,“ zdůraznil Duben. Myslivci letos položili vakcínu ručně na 133 km (2 400 dávek) vměstské aglomeraci Ostravy. Celkem pak bylo položeno 799 000 dávek vakcíny.

Majitelé lesa mají velkou naději

2. 5. 2005 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Vlastníci po srpnové povodni v roce 2002 uhynulého desetihektarového lesa mezi Travčicemi a Nučničkami mají velkou naději, že se jim grant, o nějž požádali Státní zemědělský a intervenční fond, podaří získat. "Na regionálním pracovišti SZIF v Ústí, kde majitelé pozemků předložili zpracované projekty na revitalizaci lesa, byly zpočátku problémy. Nakonec však všechny byly schváleny a zaslány na ministerstvo zemědělství ke konečnému verdiktu," řekl odborný lesní hospodář Václav Komárek, který pro sedm vlastníků projekty zpracovával.

Z fondů EU získalo Česko na ekologii za první rok 7,4 miliardy

2. 5. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Za rok, který uplynul od vstupu do Evropské unie, získala Česká republika na ekologii 7,4 milionu korun dotací. "Celkem bylo v rámci životního prostředí schváleno 74 projektů za deset miliard korun," sdělil ČTK ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Andrej Mudray. Z Fondu soudržnosti přijala unie deset projektů za 7,2 miliardy korun, přičemž evropská dotace činí 5,4 miliardy korun. V rámci Operačního programu Infrastruktura schválila EU 64 projektů za 2,8 miliardy korun, dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí dvě miliardy korun. Zbytek peněz museli investoři získat jinde, některým přispěl SFŽP.

Přemnožení divočáci působí velké škody

2. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Zemědělce na Českolipsku už několik let trápí přemnožení divokých prasat. Divočáci totiž hledají potravu v polích, kde způsobují nemalé škody. Jediné řešení, jak ztrátám zabránit, vidí agrárníci ve snižování počtu divočáků. Podle soukromého zemědělce Zdeňka Ložka z Bukovce proti prasatům už podnikl různá opatření, žádné se však neosvědčilo. "Vyzkoušel jsme už všechno možné, ale nic nefunguje. Rozhazoval jsem po poli podle rady lidské vlasy a prováděl postřik močůvkou, aby prasata odradil zápach, ale nepomohlo to. Nevadily jim dokonce ani elektrické ohradníky, které poničila," posteskl si Z. Ložek.

Správu CHKO Litovelské Pomoraví povede ekolog Miroslav Kluka

2. 5. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Novým vedoucím Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví se od června stane Miroslav Kluka. Ekolog a původně lesní inženýr zvítězil ve výběrovém řízení, které se konalo v polovině dubna v Litovli na Olomoucku. Kluka vystřídá ve funkci Ivo Machara, jehož ředitel Správy ochrany přírody odvolal v únoru mimo jiné kvůli nedodržování resortních a interních předpisů a špatné komunikaci na pracovišti.

Obce chtějí lepší ovzduší,nemají ale potřebné peníze

2. 5. 2005 | Zdroj: Boleslavský deník | Článek

O obnovitelných zdrojích jednali zástupci obcí v Hradci Králové. Mezi nimi byl i Vojtěch Krauz, starosta z Mečeříže. V této obci by totiž na obnovitelné zdroje chtěli přejít. "Hlavně v zimě, když tady každý zatopí, tak to stojí za to. Navíc nemůžeme kontrolovat, co lidé všechno spálí,"řekl starosta Krauz. Prvním krokem prý je, aby si všichni, nebo většina obyvatel, uvědomili, v čem je problém. Pokud by se totiž mečeřížskému obecnímu úřadu povedlo získat nějakou dotaci na vybudování vytápění z obnovitelných zdrojů, musela by se na to napojit většina obyvatel.

Ornitologové budou pozorovat ptáky

2. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Čápy bílé, tetřívka obecného, chřástala polního a lelka lesního plánují letos pozorovat ornitologové ve Žďárských vrších. Díky monitoringu zjistí, jaký je vůbec v CHKO výskyt ptačích druhů. „Natura nekončí jen u vyhlášení ptačích oblastí, Evropská unie bude vyžadovat i zprávy o jednotlivých druzích,“ upřesnil mluvčí správy CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka. Příští rok jsou na řadě dravci a sovy.

Myslivci pomáhají hubit přemnožené hraboše polní

2. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Odkaz Odkaz

Přemnožení hraboši polní přidělávají v těchto dnech starosti většině zemědělských družstev a agropodniků na Olomoucku. S likvidací hlodavců jim už pomáhají i členové mysliveckých sdružení. Na polích osetých obilovinami a řepkou rozmísťovali speciální berličky pro káňata a dravce. Myslivci mohou na tento ekologický způsob likvidace hlodavců získat dotace. Přemnožení hraboši trápí většinu zemědělců hospodařících v okolí Olomouce. " Pěstitelé je vždy na podzim hubí chemickými přípravky. Kvůli příznivému průběhu letošní zimy ale většina hrabošů přezimovala, takže zemědělci museli opatření opakovat i na jaře. Začínají v tomto směru spolupracovat také s myslivci," sdělil ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč.

Vlašimské rybníky postupně získají hezčí vzhled

2. 5. 2005 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Obnovit vodní plochy v katastru města se chystá vlašimská radnice. Rybníky jsou většinou ve špatném stavu, je třeba sehnat na jejich obnovu finanční prostředky, zjistit majetkové vztahy a vyčistit je. "V loňském roce jsme obdrželi finanční dotaci tři miliony korun na rybník Chocholouš, jehož oprava už probíhá," říká místostarosta MěÚ Vlašim Karel Kroupa a dodává, že se v současnosti připravuje revitalizace Orlinské nádrže a rybníka v Domašíně. Další vodní plocha, která se v budoucnu dočká opravy, je rybník Chobot v Bolině. Na přípravě oprav a rekonstrukcí rybníků se značnou měrou podílejí také pracovníci Českého svazu ochránců přírody Vlašim.