Ekologie

Systémová regulace pcháče

2. 5. 2005 | Zdroj: Agromanual.cz |  Odkaz

Význam pcháče osetu se v zemědělství stále zvyšuje. Důvodů je několik. Na některých pozemcích dochází k tak silnému obrůstání, že spolehlivé zasažení je velmi obtížnou a dlouhodobou záležitostí. Na těchto pozemcích je nutné použít dobou strategii regulace, která zajistí maximální účinek při únosných nákladech. Těchto předpokladů lze nejlépe dosáhnout při regulaci pcháče osetu v obilninách.

Geneticky modifikovaná rýže Číňanům svědčí

2. 5. 2005 | Zdroj: Osel.cz |  Odkaz

Velmi důkladná studie prokázala, že pěstování geneticky modifikované rýže přináší čínským farmářům nejen vyšší úrodu a dramaticky nižší výdaje za insekticidy, ale zároveň jim šetří zdraví. Vědci z čínské akademie věd spolu s americkými kolegy z University of California v Davisu a Rutgers University v New Brunswicku využili „poloprovozních“ zkoušek geneticky modifikované (GM) rýže dvou linií a prověřili nejen ekonomické, ale i zdravotní následky pěstování GM rýže pro čínské farmáře. Konkrétně šlo o linie Xianyou 63 a Youming 86. Obě linie jsou odolné vůči hmyzím škůdcům díky modifikovanému genu pro trypsin inhibitor.

Zemědělci nestojí o dotace na ochranu životního prostředí

2. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zemědělci na Mladoboleslavsku nemají velký zájem o dotace na ochranu životního prostředí. Zažádaly o ně pouhé tři desítky ze zhruba 200 zemědělských subjektů hospodařících v okrese. Podle ředitelky Zemědělské agentury v Mladé Boleslavi Jany Broulíkové je to ale dáno dobrou bonitou zdejší půdy a vhodnými podmínkami pro pěstování obilí a cukrovky na velkých plochách. ezi činnosti podporované touto dotací patří například zakládání travnatých pásů na svažitých půdách, pěstování meziplodin či zakládání takzvaných biopásů.

KVĚTEN V HONITBĚ

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V květnu je nejvyšší čas k asanaci a přemístění krmelců. Tuto práci neodkládejme. Každý déšť a někde i tání posledních zbytků sněhu do okolí, rozplavuje zárodky parazitů. Proto tedy staré seno spálíme a celé okolí desinfikujeme.

Živá příroda i pro budoucí generace

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Člověk je nedílnou součástí živé přírody na Zemi již statisíce let. Živil se zpočátku sběrem plodů, později si rozšířil jídelníček i o potravu živočišnou. Stal se lovcem ryb a zvířat a lovu se postupně přizpůsobily i jeho tělesné disposice. Vztyčil se na zadní končetiny a tím si uvolnil ruce pro lov a také pro výrobu především loveckých nástrojů. Získal tím i na rychlosti a obratnosti a nabyl tím také větší rozhled nad okolním světem. To ho následně vedlo nejen ke vzniku nových loveckých technik a postupů, ale především ke vzniku řeči nezbytné k dorozumívání se při společných lovech a také v rodině. Vyvinul se mu mozek nadaný abstraktním myšlením, který se stal základem následného neustálého lidského pokroku.

JARO UŽ JE V PLNÉM PROUDU

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Jaro je v plném proudu, všude to štěbetá, samičky sedí na hnízdech, na svých pečlivě střežených snůškách vajíček, někde se již rodičovské páry dokonce starají o první letošní hladové zobáčky svých mláďat. Tou dobou jsem potkal v jedné z honiteb myslivce. Jak už to bývá, dali jsme se do řeči. Nad námi právě přeletěl hřivnáč a s typickým tlesknutím křídel se usadil na větvi nedalekého smrku. „Mají tam někde hnízdo,“ kývl hlavou ke stromu myslivec a já mu dal za pravdu. „Vloni jsem jednoho střelil, měl dokonce kroužek, nějakej cizí, ale mně to nic neříká, tak jsem ho sundal a zahodil.

Moje poznatky o černé zvěři

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V únoru 2005 jsem se zúčastnil odborného semináře na téma ,,Současná problematika černé zvěře“, který se konal v Brně. Tohoto semináře jsem se zúčastnil víceméně ze zvědavosti, protože nepocházím z oblasti, kde by černá dělala nám myslivcům a také zemědělcům nějaké problémy. A nejsem ani odborník na problematiku černé zvěře. Mám pouze určité praktické zkušenosti s divočáky v naší specifické oblasti. Nepatřím ani mezi ty lovce černé, kteří mají na svém kontě stovky ulovených kusů. Můj sumář úlovků čítá okolo 40 kusů převážně selat a lončáků a taky jednoho bronzového kňoura z Libavé.

LOVECKÝ NŮŽ VĚC NEZBYTNÁ

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Lovecký nůž je jedinou chladnou zbraní, která se prakticky používá jako pracovní lovecká pomůcka i dnes, snad kromě tesáku jemuž zůstala pouze role symbolického předmětu pro slavnostní myslivecké příležitosti. Dříve byly chladné zbraně nejen skutečnými nástroji k lovu, ale i symbolem loveckých výsad a práv. Nosit chladnou zbraň nebylo povoleno poddaným a bylo udělováno zvláštním právem. Lovecké tesáky nebo sekáče pak ještě donedávna patřily k součásti uniforem vyšších lesních zaměstnanců a šlechtických lovčích. Do soupravy chladných zbraní patřil lovecký nůž, lovecké kopí, kančí mečík, lovecký tesák, široký tesák a sekáč nebo bolo. Lovecké kopí sloužilo k lovu a zejména k zárazu zvěře jelení a daňčí, kančí meč potom k zárazu zvěře černé. Lovecký tesák býval osobní zbraní a každodenní součástí uniformy mysliveckého personálu používaný i k zárazu zvěře i k dalším úkonům jako sečné a bodné zbraně.

Kostitřasy v honitbě

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Přibližně již 100 let si každý motorista pod názvem „Kostitřas“ představí předchůdce dnešních korábů silnic, původního „dědečka automobil“. Ten v době svého vzniku řádně protřepával kosti pasažérů na neupravených silnicích, protože jezdil na kolech od původního vozu žebřiňáku, opatřených železnými obručemi. V prvopočátku výroby aut kola postrádala vynález pana Dunlopa pneumatiky. Hlučící monstra byla bez pérování a tak první cestovatelé v autech cítili každý kamínek silnice na svém těle, jako princezna hrášek pod peřinami. Tvrdá auta tvrdě třásla kostmi pasažérů.

ŽIVOT SE ŠELMAMI

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Malíře, fotografa, spisovatele a chovatele šelem Ludvíka Kunce znají starší a snad i mladší čtenáři Myslivosti z mnoha jeho článků o šelmách žijících v našich a slovenských lesích a horách. Životní náplní se mu stal především výzkum chování rysa. K profesi chovatele a zoologa jej přivedla touha malovat zvířata, protože právě výtvarná činnost v ostravské zoologické zahradě byla jeho oficiální původní profese. Napsal a ilustroval několik knih, namaloval mnoho obrazů a dodnes malbou zdobí lovecké chaty. Ilustroval knihy, časopisy, podílel se na tvorbě naučných stezek a fotografoval.

NEWSLETTER

Podporujeme