Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů

15. 3. 2005 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | Soubor Soubor

(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

Bioakumulace, toxicita a toxický efekt

15. 3. 2005 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Bioakumulace a toxicita jsou dva navzájem prolínající se pojmy. Pokusím se vám v dnešním článku ukázat, jak důležitá je pro nás znalost obou, protože cokoliv škodlivého dáme přírodě, nám příroda mnohonásobně vrátí. Problematika bioakumulace není pro nikoho, kdo se zajímá o biologii nebo jiné z přírodních věd, nijak neznámou, ale nikde v médiích o ní pravděpodobně neuslyšíte, ani se o ní v některém z běžných časopisů nedočtete nic moc podrobného. Přesto je třeba problematiku biokamulace znát, neb ovlivňuje přímo či nepřímo náš každodenní život.

Brambory ze zkumavky

15. 3. 2005 | Zdroj: Ekonom | Článek

V srdci bramborářského kraje Vysočina, v Havlíčkově Brodě, existuje speciální nemocnice pro brambory. Tohle u nás ojedinělé zařízení provozuje Výzkumný ústav bramborářský. Pod rukama odborníků tu české zemáky procházejí speciální léčebnou kúrou, jejímž výsledkem je ozdravená sadba. Když čeští zemědělci nedokážou konkurovat produkci ze zahraničí cenou ani výnosem, musí se soustředit na kvalitu. Základem jsou zdravé porosty. "Největším nebezpečím pro brambory jsou virózy. Žádný postřik nedokáže viry spolehlivě zahubit. Záludnost je v tom, že infikované hlízy vypadají na první pohled nezávadně. Pěstitel si proto nikdy nemůže být jist, zda nesází do země brambory zdravé jen zdánlivě, jimiž se pak šíří nákaza nekontrolovaně dál," objasňuje nebezpečí viróz Vendula Horáčková z Výzkumného ústavu bramborářského.

Vyhláška č. 110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

14. 3. 2005 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 91 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1 a § 96 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

Větrná mapa pomůže rozhodovat o velkých větrných elektrárnách a větrných parcích

14. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Návodem pro obce, ochranu přírody i investory bude nový metodický pokyn k umísťování velkých větrných elektráren, který zpracovalo Ministerstvo životního prostředí. Informovala o tom dnes mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Zejména u větších větrných parků totiž podle ní dochází ke sporům o vlivu na krajinný ráz a živé organismy. Metodický pokyn proto vymezuje lokality, kde je míra těchto konfliktů vysoká a naopak místa, kde je nízká a ve kterých je šance nalézt lokalitu pro umístění větrného parku. „Rozvoj obnovitelných zdrojů energie patří mezi priority MŽP, vždy ale záleží na konkrétních podmínkách lokality,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.

Řidič, který si vezme přejetou srnu, se dopouští pytláctví

14. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Jen zcela výjimečně se setkávají členové mysliveckých spolků v okrese Louny s pytlačením. Stavy drobné zvěře v honitbách jsou nízké, a hlavně vlivem přemnožených lišek a ostatních predátorů je vidět ve volné přírodě stále méně bažantů. Zajíci jsou v některých oblastech vzácností. "Nevzpomínám si, že bych v honitbě narazil na stopy po pytlačení," uvedl Jaroslav Fořt, starosta Dobroměřic, který je mimo to i zapáleným myslivcem. Podle něj se v katastru Dobroměřic z lovné zvěře nejčastěji vyskytují divočáci. Jejich odstřel není snadný, podle myslivců se musí doslova "odsedět" na posedech, které si myslivci vybudovali pro čekanou. "Padlé nebo postřelené kusy jsme v honitbě nenašli," uvedl Jaroslav Fořt.

Liniové stavby jsou významnou bariérou v krajině

14. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Česká krajina je po staletích svého vývoje velmi rozmanitá. V posledních dvou stoletích ovšem do ní významnou měrou zasahují zejména liniové stavby. Tvoří totiž značné bariéry v krajině, jež pro různé oblasti mohou znamenat odlišnou míru rizika. Výsledkem odborné studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí[1], jsou mapy, které krajinu charakterizují právě z tohoto hlediska a do budoucna mohou sloužit jako podklad při územním plánování.

Ekolog: Les není velkovýkrmna

14. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Ačkoliv ekologové zrovna dvakrát myslivce v lásce nemají, Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha tvrdí, že les myslivce potřebuje. Ale ihned dodává: jen do určité míry. - Myslivců je podle statistik čím dál méně. Má tato činnost v dnešní době ještě smysl? Určitě ano. Měli bychom si ale uvědomit, že les není jeden velký chlév nebo výkrmna. Tento trend se musí posunout spíš k regulaci těch druhů, které nemají přirozeného predátora.

Kotelna může vyrábět energii

14. 3. 2005 | Zdroj: Noviny Vysočiny | Článek

Biomasová kotelna ve městě by mohla v budoucnu sloužit k výrobě elektrické energie. Zprávu přivezli představitelé bystřické radnice z Třebíče, kde se sešli se zástupci tamní výtopny. Schůzka se uskutečnila v rámci projektu o vhodném užívání topné biomasy. Jednání se zúčastnili také zástupci výzkumného ústavu z Německa. "Diskutovali jsme především o rozšíření využitelnosti kotelny. Němečtí zástupci přijeli jako jedni z účastníků iniciativy INTERREG III C, která je založena na mezinárodní spolupráci regionů v řešení především legislativních nejasností na základě výměn zkušeností,"vysvětlil starosta Josef Novotný.

Planá shání slámu. Chce ji využít k vytápění bytů

14. 3. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

V dlouhé a tuhé zimě musí mnoho lidí dokoupit uhlí a dříví. Radnice v Plané na Tachovsku má jiný problém. Hledá zemědělce, kteří jí budou na topení dodávat slámu. „Pro potřeby sídliště plánujeme přestavbu staré kotelny na hnědé uhlí. Topit uhlím zřejmě bude čím dál dražší, a tak chceme přejít na ekologický způsob vytápění,“ vysvětluje starosta Plané Karel Vrzala. Topit plynem radnice prozatím zamítla. Hlavně kvůli ceně. Teď si nechala vypracovat studii, čím bude byty nejlepší vytápět. „Vážně uvažujeme o slámě. Na vytápění potřebujeme slámu z jednoho tisíce hektarů polí,“ říká starosta.