Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Myslivecký kalendář - BŘEZEN

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

V horských a podhorských honitbách v tomto měsíci ještě leží sníh.V níže položených honitbách se jaro začíná hlásit se stále větší silou. Objevují první vrhy zajíců - březňáků, začíná tok bažantů.V druhé půlce března začíná tah sluk.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Klíšťová encefalitida je přírodně ohniskovou nákazou, která se vyskytuje na mnoha místech České republiky. Její výskyt je dán místními přírodními podmínkami a je proto rozprostřen po území mozaikovitě. Jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu klíšťové encefalitidy a nákazy lidí ve střední Evropě je Česká republika.

TRADICE V MYSLIVOSTI

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Základními a vlastně jedinými příručkami pro adepty zkoušek z myslivosti - a ostatně i pro všechny myslivce - cose týče předmětu “Myslivecká výchova” (I. skupina zkoušek) jsou následující:

Myslivecká mluva a nové druhy zvěře

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

V zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti (ve znění pozdějších předpisů), v paragrafu 2 (Vymezení pojmů) jsou uvedeny druhy zvěře. Oproti předchozím zákonům o myslivosti byly některé druhy zvěře ze seznamu vypuštěny, některé přibyly. Konkrétně jde o bobra evropského, krkavce velkého, křepelku polní, raroha velkého, sokola stěhovavého, perličku obecnou (správně kropenatou), špačka obecného.

Kainuu - severský lovecký ráj

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Vloni na jaře jsme navštívili našeho přítele Esu Siekinenan, finského “hakapillitu”, lovce a milovníka přírody, který nás zavedl do kraje Kainuu, abychom se mohli seznámit s místní přírodou a lovem, který k životu v severských krajích neodmyslitelně patří. Pokud vás zajímají perličky ze severu, o lovu losa nebo medvěda, nechte si naše zážitky vyprávět.

Cortmanský hon

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

I když hon na lišku, jak je provozován především v anglosaském světě, nemá příliš společného s myslivostí a patří spíše do oblasti jezdectví, podívejme se přece jen také na jeden případ, který má některé společné rysy s akcemi nepřátel myslivosti i u nás a který se dokonce dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Tlumení stavů kun

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Uplynulý podzim a končící zima byla též dobou lovu kuny lesní (Martes martes) a kuny skalní (Martes foina), která je v ČR stanovena na období od 1. listopadu do 28. února. Podle uveřejňovaných ročních statistických výkazů se počet ulovených kun lesních pohybuje okolo 5 tis. jedinců a kun skalních okolo 15 tis. jedinců. Jedná se o poměrně rozšířené šelmy s velkým ekosystémovým překryvem. Kunu skalní lze pozorovat v polních i lesních honitbách a často i v zastavěných oblastech. V lesích s oblibou využívá krmelce, oborohy a hromady klestu a v zastavěné oblasti hospodářské, opuštěné a nevyužívané budovy. Kuna lesní naopak upřednostňuje rozsáhlejší lesní komplexy a její výskyt mimo tyto oblasti je spíše výjimečný.

K lovu černé zvěře a ČMMJ

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Problematice chovu a lovu černé zvěře bylo již věnováno mnoho a mnoho diskusí, padla celá řada názorů a jistě je to problém, který nyní musejí řešit myslivci snad ve všech honitbách naší republiky.

Zajíc - králík

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Řadě lidí nezbývá čas někdy trochu nahlédnout do světa zvířat a pak jim dělá problém správně rozlišovat zajíce od králíka. Nejsmutnější je, že mnozí neznalci šíří svou nevědomost dále, třeba v době Velikonoc, pro které je symbolem zajíček; klidně malují na blahopřání k těmto svátkům králíčky. Napáchají tím zmatek v mnoha duších, hlavně dětských, poněvadž se mluví o zajíčkovi, ale z obrázku se dívá králík. Nemalou vinu způsobují také pověry, ve kterých se vesměs nesprávně vykládá způsob života obou zvířat. Bylo by tedy zapotřebí, kdyby se už od dětství do paměti ukládala správná vizáž dlouhouchého zajíce oproti krátkouchému králíkovi; starší věk s tím pak nebude mít dohady a problémy.

Exotika vzdálené Bolívie

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Před koncem roku 2003 se v Českomoravské myslivecké jednotě udála poměrně v tichosti vcelku kuriózní situace o členství požádal a poté se i členem ČMMJ stal asi jeden z nejexotičtějších myslivců v historii. Pan Ing. Cidar F. Pinaya Cespedes pracuje jako zootechnik, učitel a výzkumník v okolí města Cochabamba v jihoamerické Bolivii! Samozřejmě, že mě zajímalo, co k tomuto kroku C.F.P. Cespedese vedlo, proto jsem ho požádal za čtenáře Myslivosti nejen o několik informací o jeho osobě, ale i o základní informace o krajině a lovu v Bolívii.