Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Skotsko: lov na bělokury se nevyplácí

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Podle oficiálních údajů jsou poplatkové lovy na bělokura rousného ve Skotsku rok od roku ztrátovější. Vřesoviště se musí kosit, čímž vznikají značné náklady na úpravu biotopu, a klesající stavy bělokurů lákají stále méně poplatkových lovců.

Vůbec ne nudná návštěva muzea

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Zatímco návštěva muzea pro někoho znamená radostnou událost spojenou s doplněním znalostí o historii, pro jiného to může být ztráta času. Přesto i leckterý zástupce druhé skupiny po absolvované prohlídce uzná, že seznámení se s exponáty nebylo tak nezajímavé a že si to možná ještě někdy zopakuje. Pro ty, kteří se nechtějí vydávat do muzea naslepo, jistě dobře poslouží stále častější internetové prezentace. Díky nim lze snadno získat informace nejen o historii muzea, jeho sbírkách, aktuálních expozicích, ale také o otvíracích hodinách a dalších technických údajích. Pak už jen zbývá stanovit den výletu do příslušného muzea a vyrazit najisto.

MYSLIVECKÁ VÝROČÍ - BŘEZEN

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

V březnu si připomínáme dvě významná výročí. První je 50. výročí úmrtí prvního českého organizátora safari Bedřicha Machulky. Ten se narodil 22. června 1875 v Kladně. Po studiích na gymnáziu a Vyšší odborné škole v Táboře se jako třiadvacetiletý vydal na dobrodružnou cestu do Afriky. Provázel ho o dva roky mladší Richard Štorch (1877-1927), s nímž spolupracoval plných 29 let.

Myslivecký prapor

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

V poslední době se nejen u některých zahraničních, ale i našich mysliveckých organizací projevuje zájem o zviditelnění pospolitosti pod vlastním praporem. Z historie víme, že prapory měla obě známá myslivecká bratrstva, hlubocké i škvorecké (černokostelecké). Žádný z nich se však nezachoval. Můžeme jen odhadovat, jak takový prapor vypadal. Myslivci, předchůdci dnešních lesníků, získávali svou profesní kvalifikaci obdobně jako příslušníci cechů vyučením, které trvalo tři roky. Protože myslivci sloužící velkému feudálnímu pánu mohli s jeho souhlasem a často i podporou vytvořit bratrstvo s určitými stanovami, tedy jakýsi cech, byl jim povolen také vlastní prapor.

Vliv pěších turistů a paraglidingu na kamzičí zvěř

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Ve švýcarských Alpách (národní rezervace Augstmatthorn) byly sledovány reakce kamzičí zvěře na rušení pěšími turisty a paraglidisty. Na sledovaném území byl během 27 dní sledován pohyb turistů (26 dnů) a paraglidistů (6 dnů). Přestože byl počet pěších turistů, kteří se dostávali na dohled kamzíků, poměrně vysoký, byl jejich vliv na narušení pastevního rytmu nízký (průměrná denní ztráta času na pastvě 1,2 %). Naopak v případě paraglidistů bylo zaznamenáno výraznější snížení pastevní aktivity kamzíků (od 2,2 do 26,5 %), přičemž dopady na zvěř se silně zvyšovaly s dobou, po kterou měli kamzíci paraglidisty v dohledu.

Na čem závisí úspěšnost při lapání šelem?

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Francouzští vědci se zabývali výzkumem faktorů, které ovlivňují úspěšnost lapání lišek a kun lesních a skalních. Při své práci analyzovali údaje od 58 lovců. Celkem bylo na 424 místech při průměrné době lapání 84 dní (celkově 35 774 údajů za nastraženou pas a noc) lapeno 197 lišek (0,95 lišky na 100 pastí), 72 kun skalních a 88 kun lesních. Pro lišky byly použity tři hlavní způsoby lapání - "krční" oka, nášlapné pasti na umělé stopě a ná-šlapné pasti na hromadách hnoje s masitou návnadou. Pro lapání kun byly využity čtyři způsoby: sklopce postavené blízko a daleko od odchoven pernaté zvěře, pružinové pasti a nášlapné pasti. U lišek byla nejúspěšnější "krční" oka a u kun sklopce postavené poblíž odchoven.

ÚVODNÍK

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Podle zákona o myslivosti je primárním úkolem chovatelských přehlídek zhodnotit kvalitu chované zvěře a zkontrolovat její odstřel v uplynulé lovecké sezóně. Tento cíl je jistě chvályhodný a nelze proti němu nic namítat. Otázkou však je, zda zejména jeho první část je při současné podobě přehlídek a hodnotitelské praxi proveditelná. O objektivitě hodnocení výsledků přehlídek (výstupy formulované jako kvalitní/nekvalitní populace zvěře v té či oné honitbě) ani nemluvě. Ze statistických analýz totiž jednoznačně vyplývá, že není možné zjednodušeně prohlásit o honitbě s úlovkem srnce s medailovou trofejí, že v ní žije kvalitnější zvěř než v honitbách, kde se takto oceněné trofeje neobjevily.

Uzavřena dohoda o podmínkách obchodu s GMO; USA se nepřipojily

1. 3. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Země Asie, Afriky, Evropy a většiny Latinské Ameriky dnes v malajském Kuala Lumpuru uzavřely dohodu o zpřísnění pravidel pro obchod s geneticky upravenými semeny. Hlavní producenti těchto semen jako USA a Austrálie se však k dohodě nepřipojili. Dohoda necelých 90 zemí požaduje po vývozcích geneticky modifikovaných semen kukuřice, sóji a bavlny podrobné informace, které dovozcům umožní rozhodnout, zda tyto produkty přijmou. Stanoví rovněž rámec pro řešení možných problémů, včetně postupu při určování a vymáhání náhrad škod.

Cena vody poroste i bez vyšší daně

28. 2. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Poslanci sice nechali vodné a stočné ve snížené pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, růst cen vody to ale stejně nezastaví. Například radní v Českých Budějovicích už lidem oznámili, že do roku 2006 se cena za kubík pitné vody a jeho spláchnutí do kanalizace vyhoupne z dnešních téměř třiačtyřiceti korun na padesát korun a padesát haléřů. Důvod? Zastaralý vodohospodářský majetek. Na opravu čtyřicet let starého vodovodního řadu a části kanalizačního potrubí budou České Budějovice ročně potřebovat 123 miliónů korun.

Lýkožrout smrkový (kůrovec)

28. 2. 2004 | Zdroj: Deník Pojizeří | Článek

Lesům hrozí na jaře rozsáhlé napadení obávaným škůdcem, kterému se obecně říká kůrovec. Pod pojmem kůrovec se v Česku nejčastěji myslí lýkožrout smrkový (latinsky Ips typographus), v menší míře se vyskytuje i lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus). Lýkožrout smrkový je zhruba 4,5 milimetru dlouhý hnědý brouk s na zádi vykrojenými krovkami. Obvykle napadá porosty ve stáří nad 60 let. Na kmen nejdříve nalétá sameček, který v kůře hlodá takzvanou snubní komůrku, do které láká samičky. Ty po oplodnění ze snubní komůrky hlodají kolmo vzhůru nebo dolů takzvané matečné chodby, v nichž nakladou vajíčka a z nich vylíhlé larvy pak hlodají larvální chodby.