Ekologie

  • Zobrazit podle
  • Regionu

Rajčata mohou pomáhat chránit kůži před účinky slunečního záření

7. 8. 2008 | Zdroj: ÚZPI | Článek Článek

Rajče

Výzkum na univerzitách v Newcastle a v Manchesteru ve Velké Británii odhalil, že rajčata by mohla pomáhat v ochraně proti poškození kůže. Studie, která vzešla z tohoto výzkumu, zjistila, že dieta bohatá na rajčata může pomáhat chránit proti spálení pokožky sluncem a z toho vyplývajícího stárnutí kůže. Ve studii výzkumníci porovnávali pokožku lidí, z nichž polovina dostávala pět polévkových lžic (55 g) standardní rajčatové pasty s 10 g olivového oleje každý den, s druhou polovinou, která dostávala pouze olivový olej, po dobu 12 týdnů.

Jedovaté chemikálie z vepřína už zmizely

7. 8. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Prase dvorek

Poslední barely s nebezpečnými chemikáliemi odvezli v úterý dopoledne odborníci z bývalého vepřína v Nalžovicích na Příbramsku. Velmi nebezpečné látky nelegálně uložil do budovy na okraji obce pražský podnikatel Petr Pudil, který s nimi obchodoval. Nelegální sklad ale lidé objevili a musel být velmi draze zlikvidován. Kraj za likvidaci nebezpečných jedů zaplatil téměř jedenáct miliónů korun. „Budeme peníze požadovat na panu Pudilovi třeba i soudní cestou.

Ekologické igelitky zodpovědné k životnímu prostředí

7. 8. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek Článek

Produkty ekologického zemědělství

Zní to jako sci-fi. Ano, můžete dál prodávat své zboží v PE taškách ve stejném designu a se stejnými vlastnostmi jako dosud, ale nyní zcela s čistým svědomím. Víte totiž, že žádná z nich se nedožije více než několika let. Navíc za ně zaplatíte úplně stejně jako za tašky klasické. Vtip je v nově vyvinuté technologii TDPA, která umožňuje, aby se produkty vyrobené z polyethylenu (PE) po vyhození do odpadu během několika měsíců až let úplně rozložily na zcela přírodní prvky. Je to technologie, kterou můžeme kontrolovat a řídit životní cyklus běžných plastových produktů, využívaných moderní společností. Efektem bude razantní snížení dopadu plastických odpadů na životní prostředí.

Klaus podepsal zákon proti týrání zvířat, plameňáci neuletí

7. 8. 2008 | Zdroj: Hospodárske noviny | Článek Článek

Prezident republiky Václav Klaus

Podle nového zákona o ochraně zvířat, který v úterý podepsal prezident Václav Klaus, se ptákům nebudou smět přistřihávat křídla. Prezident Václav Klaus v úterý podepsal zákon týkající se ochrany zvířat proti týrání, která mimo jiné zpřísňuje postihy za trápení zvířat či za jeho propagaci a upravuje pravidla pro přepravu zvířat. Změny se dotknou i chovatelů ptactva. Za týrání se totiž začne považovat i poškozování a přistřihávání křídel ptáků kvůli tomu, aby nemohli uletět.

S biomasou poradí brožura

7. 8. 2008 | Zdroj: Českobudějovické listy | Článek Článek

Veškeré informace o ekologickém vytápění dřevem, peletami a dalšími druhy biomasy najdou zájemci v nové brožuře, kterou v nedávné době vydalo poradenské středisko Energy Centre České Budějovice (ECČB). Z první části knížky se dozví, z čeho a jak se biomasa vyrábí, jak probíhá spalování, jaké jsou výhody tohoto paliva a v neposlední řadě tu najdou vše podstatné o kotlích a také o finanční podpoře tohoto druhu vytápění od státu.

Životní prostředí ve Zlínském kraji se v mnohém zlepšilo

7. 8. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek Článek

Paseka

Dalších více než sto milionů korun bude stát vyčištění přehrady v Luhačovicích na Zlínsku. Na výstavbu kanalizace v okolních obcích hejtmanství uvolní 28,6 milionu korun. Peníze zaplatí ve dvou splátkách v letech 2009 a 2010. Celkové náklady na stavbu stok a vybudování přivaděče k čistírně si vyžádají zhruba 286 milionů korun. Kraj chce, aby stavební práce skončily nejpozději v roce 2010. Podle informací, které ČTK získala ze Zlínského kraje, v roce 2004 bylo na kanalizaci napojeno 464.100 obyvatel z celkového počtu 591.287, tedy 78 procent. Nyní je na kanalizační sítě napojeno 480.400 obyvatel, tedy 81 procent všech obyvatel regionu.

Vodní rostliny jako zdroj proteinu

7. 8. 2008 | Zdroj: ÚZPI | Článek Článek

Nizozemští vědci a zemědělci testují pěstování rostlin z čeledi okřehkovitých (Lemnaceae - drobné natantní sladkovodní vytrvalé byliny s velmi redukovanou tělní stavbou a vzácným generativním rozmnožováním, primitivní květy jsou vůbec nejredukovanější mezi krytosemennými rostlinami, které jsou jednopohlavné a jednodomé) jako zdroje proteinu do krmných dávek pro hospodářská zvířata. Při optimálních podmínkách – okřehky potřebují ke svému růstu a vývoji průplavy, jezera nebo kapalný hnůj – dokáží vytvořit až 30 tun vysoce stravitelné hrubé vlákniny na hektar. Obsah proteinu je srovnatelný se sójovým šrotem.

Na jihu Slovenska jsou v přírodě šakali, viděl je i český turista

6. 8. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Kvůli tomu, aby viděli šakala, už Slováci nemusí chodit do zoologické zahrady. Zvíře, které nyní žije hlavně na jihu Evropy a na Balkáně, totiž už téměř zdomácnělo ve volné přírodě na jihu Slovenska. Důkaz přinesli nejnověji i čeští turisté, kteří šakaly nedávno zpozorovali nedaleko slovensko-maďarských hranic. "V první chvíli jsem si myslel, že je to liška, protože u nás na Šumavě lišky vídám. Ale přišlo mi to takové hubené, ale hlavně vysoké - strašně dlouhé zadní nohy, dlouhý ocas. Tak mě ta myšlenka rychle přešla a bylo mi hned jasné, že tohle zvíře není odsud," popsal ČTK svůj zážitek Čech Milan Horáček z Plzně.

Vysoce toxické odpady v ruině v Kozmicích ohrožují lidi i zvěř

6. 8. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek Článek

Odpadky

Vysoce toxické odpady nebezpečné pro člověka, ryby, ptáky i zvěř objevil na základě upozornění čtenářů Benešovský deník v rozpadlém objektu bývalého prasečáku na východním okraji Kozmic u silničky do osady Rousínov. Objekt na pozemku místního majitele je volně přístupný a jedovaté chemikálie v barelech, oválných kbelících i plechovkách s různým sypkým obsahem částečně z proděravělých obalů vysypané na podlaze.

V Česku drasticky ubývá vody v řekách i ve studnách

6. 8. 2008 | Zdroj: novinky.cz | Článek Článek

Rybník 1

Přestože na některých místech republiky byly v posledních dnech i přívalové deště při bouřkách, celkově v českých řekách ubývá vody. Klesají i hladiny spodních vod, vysychá půda a mnohde mizí voda i ze studní. „Průtoky dosahují většinou 20 až 60 procent dlouhodobých průměrů pro toto období,“ řekl Právu Jan Daňhelka, hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Nejhůře jsou na tom střední a menší toky. Ve středních Čechách je to Berounka a její přítoky, především Litavka, Sázava a dále některé toky v povodí Orlice.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info