Další novinky

Pšenica klesla na 8-mesačné minimum

18. 8. 2009 | Zdroj: Colosseum | Článek

V pondelok decembrový futures kontrakt na pšenicu začal nový týždeň obchodovania prudkým znehodnotením až k úrovni $4,925 za bušel, čo bola najnižšia hodnota najaktívnejšieho kontraktu od 12.12. 2008. Hlavným dôvodom poklesu ceny je posilňujúci americký dolár, ktorý v pondelok voči euru zhodnotil z otváracej úrovne 1,4190 USD/EUR až na uzatváraciu hodnotu 1,4082. Posilňovanie USD vyvoláva obavu investorov, že dopyt po americkej pšenici zo strany zahraničných nákupcov klesne.

Zelené zlato z kladenských chmelnic bude letos kvalitní

18. 8. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic. Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku. Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání.

Propad na trhu s kakaem

18. 8. 2009 | Zdroj: Colosseum | Článek

Na trhu s kakaem došlo k nejvýznamnějšímu poklesu za období posledních tří týdnů, když kakao reagovalo na vývoj na ostatních komoditních trzích a také na trzích akciových. Index Reuters/Jefferies sledující vývoj cen devatenácti nejvýznamnějších komodit v pondělí ztrácel druhý obchodní den v řadě a na jih mířily také akciové indexy v USA, Evropě i Asii. Za poklesy na trzích stojí obavy z dalšího vývoje světového hospodářství, které sice zřejmě má to nejhorší v probíhající krizi za sebou, ale hospodářské oživení zřejmě nebude v nejbližších měsících a dost možná i v roce 2010 příliš výrazné.

Zemědělci počítají ztráty

18. 8. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Kombajny se přes několik hezkých dnů stále potýkají s podmáčeným terénem. Polehlé plochy obilí, pole s hlubokými rýhami po kombajnech a nedosečené hony. To je obrázek letošní sklizně na Českobudějovicku. Viník je znám. Trvalé přeháňky a bouřky působí zemědělcům velké ztráty. „Před víkendem nám chybělo zhruba čtyřicet procent porostů,“ uvedl k rozsahu sklizených ploch Zdeněk Houška, předseda Zemědělského družstva Skalka Lipí. Zemědělci ze Skalky nemohli pořádně vjet do ozimé pšenice, jarních ječmenů nebo hrachu. Vše zůstávalo na polích ačkoliv agrotechnické lhůty utíkaly jedna za druhou.

Cena nemusí být nejdůležitější bariérou pro nákup biopotravin

18. 8. 2009 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Vysoká cena biopotravin je obecně přijímána jako největší překážka pro to, aby spotřebitelé nakupovali více biopotravin. Proto je také cena biopotravin považována výrobci a obchodníky za nejdůležitější marketingový nástroj. Z výzkumu univerzity Kassel ale vyplývá, že tomu tak nemusí vždy být. Cílem výzkumu, který prováděli Ulrich Hamm a Sabine Plaßmann z německé univerzity v Kastelu, bylo objasnit, zda zákazníci opravdu reagují na cenu biopotravin tak citlivě, jak se obecně předpokládá. V rámci výzkumu byla zkoumána známost cen biopotravin a ochota za ně zaplatit určitou cenu.

MZe: Žně finišují, sklizeno je již 81 pct obilí a 99 pct řepky

18. 8. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Zemědělci již sklidili přibližně 81 procent polí, přičemž řepku mají rolníci sklizenu takřka ze 100 procent ploch. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Ve srovnání s loňskem žně letos zejména kvůli deštivému počasí v červnu a červenci mírně zaostávají. Hektarový výnos u obilovin je mírně nižší než činí průměr, u řepky je naopak vyšší. Farmáři zatím sklidili úrodu z 1,153.113 hektarů z celkové plochy 1,427.543 hektarů. Z jednoho hektaru oseté půdy v průměru získali 5,2 tuny obilí, zatímco loni na začátku srpna činil průměrný výnos 5,32 tuny na hektar.

Pivaři přestávají chodit do hospody, raději si koupí „lahváče“

18. 8. 2009 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Český pivař letos omezil chození do hospody a místo lahvové "desítky" si domů nosí "jedenáctku". Vyplývá to z podrobných čísel o výrobě piva za první pololetí. Většina tuzemských výrobců však především hlásí za první polovinu letošního roku slabší odbyt než v minulých letech. Dohromady pivovary uvařily o 670 tisíc hektolitrů piva méně než loni, což znamená sedmiprocentní propad. Za horší výsledky může podle pivovarníků špatné počasí, ekonomická krize a také úbytek zahraničních turistů. V prvním pololetí jich do Česka přijelo o 13 procent méně. Tento úbytek se pak projevil zejména na nižší výrobě sudového piva.

Zemědělci: Jsme na dně, ale stát to nezajímá

18. 8. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Zemědělce trápí sucho a extrémně nízké výkupní ceny. Bojí se, že zkrachují. A zlobí se na politiky, že jim nezajistili potřebné dotace. Lány obilí, slunečnic a řepky. Kravíny a drůbežárny. Zelené vinice. Zemědělství na jižní Moravu neodmyslitelně patří. Dnes je ale v hluboké ekonomické krizi. Zemědělci se bojí o svou existenci a vyčítají státu, že si jich nevšímá. Slibům politiků nevěří. Jihomoravské zemědělství bojuje rok od roku se stále vážnějšími problémy. „Letos naše bída začala hrozným suchem na jaře. A pokračuje současnými směšně nízkými výkupními cenami mléka a obilovin.“

Šedý mák - krajová odrůda

18. 8. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz | Článek

Šedý mák waldviertelský (Waldviertel je oblast v Rakousku) je velmi kvalitní krajovou odrůdou máku. Na počátku 80. let minulého století se podařilo znovu rozšířit jeho osevní plochy. Tento mák má šedě zbarvená semena, v barvě květu je velmi různorodý. Od téměř bílé přes světle fialovou, lila, narůžovělou až po sytě červenou. Typické je, že jde o tzv. hleďák, tedy mák jehož makovice nejsou uzavřené, ale ve zralosti se otevírají v horní části otvory – mák jakoby „hledí ven“.

V italských bankách se zemědělci nezaručují penězi, ale parmazánem

17. 8. 2009 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Ve vlasti parmazánu Emilia Romagna ve střední Itálii jsou půjčky zemědělcům garantovány tímto drahocenným sýrem, který si výrobci ukládají do banky po dobu jeho dozrávání. Ve světě unikátní systém se zrodil v 50. letech minulého století a dosud jej používají čtyři banky v regionu. Jsou to Banca Agricola Mantovana (MPS), Popolare di Verona, Popolare dell'Emilia Romagna a Credem (Credito Emiliano), která má více než 400.000 bochníků sýra.