Další novinky
Agrární export se v červnu zvýšil
3. 9. 2004 | Zdroj: Agris
|
Článek
Agrární vývoz v červnu 2004 vzrostl v porovnání s červnem 2003 o 20,2%. Informovalo o tom dnes ministerstvo zemědělství s tím, že agrární dovoz ve stejném období vzrostl o 7,4%. Pokrytí dovozu vývozem se zvýšilo ze 79,1% v roce 2003 na 88,5% v roce 2004. Celková obchodní bilance skončila záporným saldem 714 mil Kč. ČR do zemí EU vyvezla 87,2% z celkového objemu vývozu a ze zemí EU dovezla 82,8% objemu celkového dovozu. V červnu 2004 agrární vývoz dosáhl 5,5 mld Kč a dovoz 6,22 mld Kč. Největší podíl na vývozu měly kapitoly Mléko, vejce, med; 24,3% a Cukr a cukrovinky; 17,6%. Na vývozu se nejvíce podílely kapitoly Zbytky a odpady; 11,8% a Nápoje a lihoviny; 9,9%.
Inspekce životního prostředí má pod kontrolou celý kraj
3. 9. 2004 | Zdroj: Noviny Vysočiny
|
Článek
Přesně před deseti lety byl v Havlíčkově Brodě zřízen oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí pro kraj Vysočina, který má na starosti pět složek. Dohlíží nad respektováním zákonných norem v oblasti ochrany ovzduší, vod, odpadového hospodářství a nakládání s chemickými látkami, v úseku ochrany přírody a lesa. "Česká inspekce životního prostředí je kontrolní instituce řízená ministerstvem životního prostředí. V zásadě se ale shoduje s územním uspořádáním krajů. Oblastní inspektorát má na starosti všechny okresy kraje Vysočina,"vysvětluje hlavní inspektor Vítězslav Novák. Částečná odlišnost od územního uspořádání je podle jeho slov v úseku ochrany přírody, který se dělí podle velkoplošných chráněných území. Chráněná krajinná oblast Železné hory a Žďárské vrchy totiž zasahují částečně do Pardubického kraje.
Ministerstvo financí vydá metodiku k zákonu o DPH
3. 9. 2004 | Zdroj: Hospodářská komora ČR
|
Článek
Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek vyzval znovu ministra financí Bohuslava Sobotku k vydání závazného pokynu finančním úřadům tolerovat chyby, k nimž může docházet kvůli překotnému přijetí novely zákona o DPH. Tato výzva byla učiněna v souladu s odvoláním na jednání ze dne 19. dubna 2004 na Úřadu vlády ČR, které proběhlo za účasti tehdejšího předsedy vlády Vladimíra Špidly, ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, ministra financí Bohuslava Sobotky a představitelů Hospodářské komory ČR. „Zástupci HK ČR byla při tomto jednání vyslovena žádost, aby metodickým pokynem ministra financí bylo finančním úřadům sděleno, že nemají v prvních měsících účinnosti nového zákona o DPH sankcionovat metodické chyby zapříčiněné krátkou dob, kterou měli podnikatelé na seznámení se s postupy předepsanými novým zákonem,“ vysvětluje prezident HK ČR Jaromír Drábek.
Souhrn událostí předchozího dne 2. 9. 2004
3. 9. 2004 | Zdroj: Agris
|
Článek
Palas nevzdává boj o peníze na přímé platby. Na dovoz zboží ze zahraničí musí obchodníci upozornit veterináře. Letní sucho snížilo úrodu chmele. Produkce vajec ve světě.
Vláda chce Naturu projednat na tripartitě
3. 9. 2004 | Zdroj: Euro
|
Článek
Než vláda schválí vyhlášení prvních ptačích oblastí Natura 2000, chce projednat s odboráři jejich připomínky na zasedání tripartity. O tom, že vyhlášení ptačí oblasti Nádrž vodního díla Nechranice, Žehuňský rybník - Obora Kněžičky, Orlické Záhoří, Libavá, Podyjí a Řežabinec plánované na úterý bylo odloženo, informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Reaguje tak na připomínky odborů a Svazu průmyslu a dopravy (SPD), kteří minulý týden vyjádřily obavy, že se kvůli projektu zvýší nezaměstnanost a zbrzdí rozvoj průmyslu a podnikání.
Pivo z hor bodovalo na soutěži
3. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes
|
Článek
Na dovoz zboží ze zahraničí musí obchodníci upozornit veterináře
2. 9. 2004 | Zdroj: Potravinářská komora
|
Článek
Přestože jsme již členskou zemí EU, má ČR možnost při dovozu veterinárního zboží požadovat dodatečné garance i v rámci intrakomunitárního trhu. To v praxi podle mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna znamená požadovat po dovozcích, aby doložili, že živá zvířata, či produkty z nich pocházejí z regionů prostých vyjmenovaných nákaz. V některých členských zemích není podle Dubna samozřejmé to, co považujeme za samozřejmé u nás. V ČR například není ani slintavka kulhavka, klasický mor prasat, Newcastleská choroba drůbeže, ani tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, enzoootická leukóza skotu, Aujeszkyho choroba prasat a brucelóza ovcí a koz.
Palas nevzdává boj o peníze na přímé platby
2. 9. 2004 | Zdroj: Právo
|
Článek
Ministerstvo zemědělství (MZe) nevzdává boj a usilovně hledá cesty, jak do svého rozpočtu na příští rok získat chybějících 11,2 miliardy korun potřebných k dorovnání tzv. přímých plateb zemědělcům. Jde o to, aby vláda rolníkům z národních zdrojů přidala 23 procent ke 30 procentům, které mají v roce 2005 získat z Evropské unie. Potom by se tyto základní dotace dostaly na 53 procent toho, kolik čerpají zemědělci ve starých členských zemích EU. Letos dává Brusel na přímé platby českým zemědělcům 25 procent dotací běžných v EU a ČR doplácí dalších 23 procent. Celkem tedy čeští zemědělci dostávají ani ne polovinu podpor vyplácených v zemích bývalé "patnáctky".
Produkce vajec ve světě
2. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Produkce vajec ve světě dosáhla v r. 2003 téměř 56 mil. t. Nejvyšší je v Asii (33 mil. t), kde se nachází kolem 60 % všech nosnic (Čína, Japonsko). Produkce v Evropě se během deseti let udržuje těsně pod 10 mil. t. V r. 2003 vzrostla produkce vajec ve světě o 2,2 %, čímž se dosáhlo rekordního množství téměř 56 mil. t (včetně 6 % násadových vajec), a sice od rekordního množství nosnic (5,383 mil.). Od r. 1993, tzn. za 10 let vzrostla produkce vajec o 46 %. Rychlost růstu je pozvolná. V 90. letech rostla produkce ca o 3 % za rok, dnes přes 2 % a v dalším období do r. 20%15 se počítá s růstem pod 2 % ročně (66 mil. t. vajec v r. 2015). V Asii se nachází přes 60 % nosnic (3 253 mil. v r. 2003, 1 855 mil. v r. 1993) a produkuje 33 mil. t vajec (v r. 1993 18,2 mil. t).
V Austrálii bude banánová elektrárna
2. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Australští odborníci vyrobili generátor poháněný rozkládajícími se banány. Do budoucna přitom plánují postavit celou elektrárnu na tento nezvyklý pohon. Značná část každoroční úrody banánů v Austrálii se vyhazuje, protože ovoce je buď příliš pomačkané nebo malé. Zástupci Sdružení australských pěstitelů banánů proto oslovili Billa Clarkea z univerzity v Queenslandu ve snaze nalézt komerční využití pro hromady banánového odpadu. Vědci se pro ovocný odpad podařilo nalézt uplatnění. "Napadlo mě, že banány, dostupné v Queenslandu v hojném množství, by se mohly stát zdrojem obnovitelné energie," řekl Clarke.




