Další novinky
DISEASE DEVELOPMENT AND FERTILISER EFFICACY
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Byly provedeny polní pokusy s jarním ječmenem na hlinité půdě Litevského zemědělského institutu v okrese Kedainiai v letech 1996-1999 s odrůdou Alsa a v letech 2000-2003 s odrůdou Scarlett. Výnos jarního ječmene byl při použití fungicidů průkazně zvýšen, když se začaly šířit listové choroby na začátku nalévání zrna. V případě opoždění, nebo při velmi silném napadení chorobami na konci nalévání zrna mělo použití fungicidů ale také za následek průkazně vyšší výnos. Během suché vegetace nebyl výnos jarního ječmene při použití fungicidů průkazně ovlivněn. V suchých letech úroveň výnosů zrna byla mnohem nižší a obsah bílkovin byl mnohem vyšší, než v letech s příznivějším vlhkostním režimem.
VPLYV ODRODY A RÔZNYCH SYSTÉMOV PESTOVANIA NA ÚRODU A NA VYBRANÉ KVALITATÍVNE PARAMETRE JAČMEŇA SIATEHO JARNÉHO
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
V rokoch 1999-2000 sme v poľnom stacionárnom pokuse skúmali vplyv dvoch úrovní hnojenia (B1 simulujúceho ekologický systém / 40 t.ha-1maštaľného hnoja dvakrát za rotáciu, B3 40 t.ha-1maštaľného hnoja dvakrát za rotáciu + hnojenie NPK na základe bilančnej metódy), troch predplodín (repy cukrovej, pšenice letnej f. ozimnej, kukurice na zrno) na výšku úrod a hodnoty vybraných kvalitatívnych znakov dvoch odrôd jačmeňa siateho jarného Jubilant a Atribut.
MOŽNOSTI INTENZIVNÍHO PĚSTOVÁNÍ JARNÍHO JEČMENE
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Příspěvek probírá jednotlivé vstupy do pěstitelské technologie a hodnotí jejich vliv na výnos a jakost jarního sladovnického ječmene.
SOME ASPECTS OF CURRENT SUGAR BEET PRODUCTION IN POLAND
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Článek se zabývá ekonomickým významem a změnamiprodukce cukrovky vPolsku během posledních let. Byla zhodnocena produkční technologie a prezentovány očekávané změny vcukerním sektoru po vstupu do EU. Základní předností pěstování cukrovky vPolsku je celková úhrada domácí potřeby cukru, jež činila vkampani 2002/2003 1,77 mil. t. Vobdobí od konce 2. světové války až do r. 2003 bylo Polsko exportérem bílého cukru a melasy (tab.1). Export přináší významné množství zahraniční měny. Plocha cukrovky má za posledních 10 let klesající trend (fig.1), průměrný výnos vr. 2002 byl 44 t.ha-1. VEU je vyjednána produkce cukru vEU v kvótě A 1,58 mil t a vkvótě B 1,092 mil. t.
OCHRANA POLNÍCH SKLÁDEK CUKROVKY
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
V průběhu procesu skladování na okrajích pole je cukrovka vystavena negativně působícím povětrnostním vlivům. To především platí o cukrovce určené pro zpracování v cukrovaru v listopadu a prosinci, což představuje v České republice 20 30 % celkového množství sklízené cukrovky. Pro tuto část produkce je nutné přijmout taková opatření, aby v průběhu skladování byly ztráty na hmotě a technologické kvalitě v maximální míře omezeny. Jednou z variant je zakrytí polních skládek řezanou slámou.
Vliv foliárního hnojení a biostimulátorů na metabolismus a technologickou jakost cukrovky vegetující a skladované
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Souhrn: Z vnějších činitelů technologické jakosti bulev cukrovky byly experimentálně sledovány: vliv listové minerální výživy, vliv biostimulátorů a fungicidů, vliv plevelů a chorob. Pozitivní vliv na technologickou jakost cukrovky byl prokázán u listového hnojiva CAMPOFORT, biostimulátorů ATONIKu a SYNERGINu a fungicidu TOPSINu a AMISTARu.
Účinek kontinuální výroby bioplynu na klíčivost semen plevelů v biokalu při organickém hnojení řepy cukrové
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Souhrn: V příspěvku je hodnocen vliv kontinuální výroby bioplynu na obsah semen a plodů plevelů ve vyhnitém biokalu a v půde při organickém hnojení řepy cukrové. Ve vstupním substrátě byli zjištěny vyšší počty diaspor plevelů jako ve vyhnitém biokalu po metanogenezi. Dominantním druhem byl Amaranthus retroflexus. Vyhnívací proces způsobil rozklad osemení diaspor plevelů a tým podmínil ztrátu klíčivosti a životaschopnosti diaspor v půdě. Aplikace biokalu v dávkách 50 resp. 100 t.ha-1 neměla u sledovaných plodin (řepa cukrová a ječmen jarní) výraznější vliv na aktuální zaplevelenost sledovaných porostů. Byl zjištěn vyšší počet diaspor plevelů ve vrchní vrstvě půdy (0 – 50 mm) zejména v řepě cukrové jako i širší druhové spektrum v porovnání s ječmenem jarním.
Próba wyceny efektivności navozenia organicznego i azotem w produkcji buraka
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Souhrn: Nízká úroveň rentability produkce cukrovky vynucuje potřebu minimalizovat náklady a podněcuje pěstitele hledat nová řešení s nízkými náklady, které by zaručily zlepšení efektivity produkce. Výsledky výzkumů byly uskutečněny v pevné tříleté rotaci a při stupňovaných dávkách dusíku (0, 60, 90, 120 a 180 kg.ha-1) a při třech hladinách organického hnojení (0, kravský hnůj, sláma + svazenka jako meziplodina). V ekonomickém zhodnocení se stavělo na přímém zvýšení, které je použito v nekompletních kalkulacích.
Posouzení možnosti chlorofylmetru k optimalizaci dusíkatého hnojení cukrovky
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Souhrn: Práce vyhodnocuje korelační vztahy mezi hodnotami naměřenými chlorofylmetrem SPAD-502 a koncentrací dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku v listech cukrové řepy ve fázi 4 až 8 pravých listů. Vyhodnocením výsledků jsme prokázali pouze slabé korelační vztahy mezi hodnotami chlorofylmetru (SPAD) a koncentrací živin v listech cukrové řepy. Nejsilnější závislost, kterou jsme zjistili (r = 0,4131; r2 = 17,1 %, p<0,01), je mezi hodnotami chlorofylmetru upravenými specifickou hmotností listu (SPADSLW) a poměrem koncentrací dusíku a fosforu, což je hodnota, která se používá k optimalizaci dávky dusíku pro přihnojení. Chlorofylmetr SPAD-502 není v rané fázi růstu (4-8 pravých listů) dostatečně přesný pro stanovení výživného stavu cukrovky a optimalizaci dávky dusíku k přihnojení.
Výživa, počasie a úroda cukrovej repy
3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Souhrn: V rokoch 1999-2001 sa realizoval pokus za účelom biologickej racionalizácie pestovania cukrovej repy na Východoslovenskej nížine. Polyfaktorové poľné pokusy boli založené v stacionárnych podmienkach experimentálnych báz OVÚA vo Vysokej nad Uhom (na fluvizemi) a v Milhostove (na fluvizemi glejovej), v bezzávlahových podmienkach. Pokus pozostával z piatich variantov výživy jednej odrody (Adonis), pričom sa paralelne sledovala rozdielna výsevná vzdialenosť. Počas trojročného výživárského obdobia riešenia sa v rámci pokusu dosiahla priemerná úroda buliev cukrovej repy 64,26 t.ha-1. Zo štatistickej analýzy vplyvu sledovaných faktorov na variabilnosť úrody buliev repy bol evidentný dominantný podiel výživy. Výživa bola zdrojom 85,07 % variability úrod.
