Další novinky

Zemědělci nevzdávají spor o akcie mlékárny Madeta

4. 3. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Družstvo se inspirovalo arbitráží kolem Novy a je připraveno jít k evropským soudům. Za poradce má skupinu Penta. Zatímco Ministerstvo zemědělství tvrdí že prodej balíku akcií největší české mlékárny Madeta je uzavřen, Mlékařské a hospodářské družstvo Jih dělá vše, aby tomu tak nebylo. Nevyjde-li jeho žaloba u Městského soudu v Praze, podaná vloni v září, chce družstvo věc hnát až k evropským soudům. »Inspirovali jsme se kauzou kolem televize Nova a myslíme to smrtelně vážně,« říká předseda představenstva Jihu Karel Bednář. Jen na právnících má záležet, zda doporučí arbitráž nebo soudní žalobu a na jakou instituci se obrátit.

Úroda kakaa na Pobřeží slonoviny

4. 3. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek

Pobřeží slonoviny, největší světový producent kakaových bobů, zveřejnil v pondělí předpokládanou výši úrody kakaa pro rok 2003/04. Její celková velikost by se měla pohybovat v rozmezí 1,20 až 1,38 miliónů tun, přičemž na hlavní úrodu (říjen až duben) připadá 900 tisíc tun a na druhou úrodu (květen až září) 300 tisíc tun.

Varšava žádá od EU nová přechodná období pro zemědělce

4. 3. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Varšava požádala Brusel o nová přechodná období pro 286 potravinářských a zemědělských podniků, které nejsou s to se do 1. května, data vstupu země do EU, adaptovat na evropské normy. S odvoláním na polské ministerstvo zemědělství to dnes oznámila agentura AFP. Ministr zemědělství Wojciech Olejniczak "požádal o přechodná období sahající od šesti do 12 měsíců pro 286 různých podniků agrárního a potravinářského sektoru", řekl francouzské agentuře mluvčí ministerstva Dariusz Maminski.

Maďarská firma plánuje v Rožňavě výstavbu mlékárny za 328 mil. Sk

4. 3. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Se záměrem postavit v Rožňavě na jihovýchodě Slovenska moderní mlékárnu za 328 milionů slovenských korun se v uplynulých dnech obrátila na tamní samosprávu maďarská společnost Industria Budapešť. Zároveň nabídla vedení města podíl v novém závodu. Maďarská firma počítá podle svého zástupce Jánose Hiszema s tím, že by zpočátku zaměstnávala asi 100 lidí, kteří by v první fázi zpracovávali asi 30.000 litrů mléka za den. Samospráva Rožňavy minulý týden projekt schválila a rozhodla se jej podpořit.

Být rolníkem není atraktivní

4. 3. 2004 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

V zemědělských podnicích na Benešovsku v současné době pracuje jen čtvrtina z celkového počtu lidí, kteří se farmařením zabývali před rokem 1989. Region tak ztrácí své tradiční zaměření. Život zemědělců je těžký, shodují se odborníci. Počet lidí, kteří v tomto pro Benešovsko tradičním oboru dříve pracovali, se rapidně snížil. "Před rokem 1989 pracovala na Benešovsku v zemědělství jedna čtvrtina práceschopných obyvatel, tedy asi deset tisíc lidí," říká ředitel Úřadu práce Benešov Petr Němeček a nahlíží do statistik."V současné době je to jen dva a půl tisíce lidí," dodává Petr Němeček. Situaci spojuje s tím, že se v poslední době snižuje objem zemědělské obhospodařované půdy, přibývají nové stavby a více produktů se dováží, než vyváží. Úbytek zemědělců potvrzuje i ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Benešov František Tůma.

Nechme krávy dožít, navrhují veterináři

4. 3. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Okamžité vybíjení stovek krav kvůli BSE je podle veterinářů zbytečné. Lepší by bylo nechat krávy dožít a hospodářsky využít. Opatření šitá na míru českým velkochovům však nebude snadné v Bruselu prosadit, konstatovala minulý týden Komora veterinárních lékařů. "Komora i veterinární správa navrhují prostřednictvím ministerstva hospodářské využití zvířat, která jsou vytypována k vybití. V EU jsme s tímto požadavkem zatím sami," informoval ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Josef Král. Opatření by prý spočívala v označení vytypovaných dojnic a jejich odděleného dožití a vydojení během produktivního věku. Zabránilo by se tak milionovým ztrátám chovatelů, neboť těm stát sice uhradí náklady na nucenou likvidaci krav, ale o zisk za mléko přijdou.

Lesáci opět výrazně podpořili ekology

4. 3. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Břetislav Jakubec, správní ředitel: Zpočátku nebyla k aktivitě Lesů příliš velká důvěra. Další krok k tomu, aby se lidé nechovali v lese jako škodná a naopak zastávali role vítaných návštěvníků, učinili ve středu v Jihlavě zástupci státního podniku Lesy ČR. V rámci již šestého ročníku spolupráce se středisky ekologické výchovy podepsali smlouvy na sedm úspěšných projektů nejrůznějších výchovně vzdělávacích aktivit za více než dva milióny korun.

Sojový komplex zkolaboval

4. 3. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek

Komodity sojového komplexu ve včerejší seanci na americké burze Chicago Board of Trade výrazně oslabily. Sója se přitom krátce po zahájení obchodování dostala do zelených čísel a následně vyrazila na nové maximum. Blízko něj se držel kurz po velkou část obchodního dne. Asi hodinu před ukončením seance však z trhu úplně zmizeli kupující a kurz začal oslabovat. Poklesem došlo k aktivaci přednastavených prodejních stop pokynů, které v trhu s nedostatečným nákupním zájmem způsobily doslova kolaps ceny.

Růst příjmů omezí zájem po pšenici

4. 3. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek

Podle zprávy vydané australskou vládou může trh s pšenicí v následujících šesti letech oslabovat. Hlavním důvodem by se měl stát ekonomický růst ve světě, jenž zvýší příjmy v zemích jako jsou Indie nebo Čína. Tím následně dojde k omezení spotřeby pšenice a naopak podpory tamní spotřeby masa a dalších potravin bohatých na proteiny. Austrálie, druhý největší světový producent pšenice, očekává, že do konce aktuálního marketingového roku se cena pšenice sníží o 3,1 procenta a pokračovat v poklesu bude až do sezony 2008/09. V tu dobu by již světová produkce pšenice měla významně převyšovat poptávku.

V ČR se letos vysadí posledních asi 1400 ha vinic, tedy jako loni

4. 3. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Předseda rady Vinařského fondu Antonín Kment předpokládá, že z celkového požadavku na finanční podporu výsadby téměř 1700 hektarů nových vinic se nakonec podaří skutečně vysadit okolo 1400 hektarů. Řekl to novinářům s tím, že vychází ze zkušeností z minulého roku, kdy to bylo obdobné. Letos měli vinaři poslední možnost žádat Vinařský fond o podporu nové výsadby. Ta již nebude možná po vstupu do Evropské unie, tedy od května. Letos se na Vinařském fondu sešlo 542 žádostí na podporu výsadby 1690 hektarů.