Zemědělství

Globalizace ničí kvalitu českého piva

25. 2. 2010 | Zdroj: ASZ |  Článek

Ačkoli se dnes stále častěji hovoří o nutnosti alespoň částečného návratu k výrobě tradičních tuzemských potravin, veřejnost, a to i veřejnost zemědělská, vnímá tuto potřebu zejména jako návrat k produkci specilizovaných regionálních uzenářských, pekárenských nebo mlékárenských specialit. O řád vyšší výzvou současné doby je ale kvalita zcela jiného produktu, který je po celém světě jako jediný vnímán jako skutečně typický tuzemský produkt – totiž kvalita českého piva. To má mimo jiné také přímý dopad na odbyt důležitých zemědělských komodit, tedy sladovnického ječmene a samozřejmě chmelu.

Češi kupují méně biopotravin

25. 2. 2010 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Průzkum Shopping Monitor zjistil, že zatímco v roce 2007 biopotraviny nakupovalo 33 % zákazníků, v roce 2008 podíl klesl na 30 % a loni na 28 %. Tom Václavík z agentury Green marketing odhaduje, že růst tuzemské spotřeby biopotravin v důsledku ekonomické krize loni výrazně zpomalil - ze 40 % v roce 2008, kdy Češi za biopotraviny utratili rekordních 1,8 miliardy korun - na letošních maximálně 5 %. I přesto několik let trvající strmý růst zájmu se biopotraviny podílely na celkové spotřebě potravin necelým jedním procentem.

Kukuřice bojuje s rezistencemi

25. 2. 2010 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Cena kukuřice v průběhu včerejšího obchodování na Chicago Board of Trade zamířila vzhůru a bojuje s rezistencemi na úrovni 50denního a 100denního klouzavého průměru. Březnový kontrakt posílil o 7,5 centu (2,04 procenta) a uzavřel na hodnotě 3,7525 centu za bušl. Podporou se pro komoditu staly zprávy o počasí z vybraných oblastí USA, které bojují se sněhem. Příznivou zprávou byl i oslabující dolar a zvyšující se cena ropy. Cena černého zlata je pro komoditu důležitá, protože přibližně třetina veškeré americké úrody kukuřice je využívána k výrobě etanolu.

Bude restituční rezerva?

25. 2. 2010 | Zdroj: ASZ |  Článek

Poté, co parlamentem neprošel návrh na prodloužení majetkového vyrovnání mezi někdejšími zemědělskými družstvy a oprávněnými osobami o pět let, udělala většina majitelů majetkových podílů nad svými neuspokojenými nároky doslova restituční tečku. Jenže - kolikrát již to ale bylo řečeno – ona stále definitivní není. Přestože se za téměř dvacet let nenašla v tomto smyslu doslova v poskomunistickém státu politická vůle zmírnit majetkové křivdy z poloviny minuilého století, tlačí ČR tento balvan i po takzvané restituční tečce před sebou i nadále.

Ceny vybraných komodit na PBB za období od 9.2. do 23.2.2010

24. 2. 2010 | Zdroj: Plodinová burza Brno |  Soubor

Mírné zlepšení obchodu se zemědělskými komoditami nemá vliv na úpravu realizačních cen. Díky poptávce se udržel v kladných hodnotách pouze ječmen krmný, žito a kukuřice. Naproti tomu naplněním poptávky po řepce olejné dochází k opětovné stagnaci její ceny.

O biopotravinu roku usiluje 39 výrobků, kvůli krizi méně než loni

24. 2. 2010 | Zdroj: ČTK |  Článek

O titul Česká biopotravina roku letos usiluje 39 výrobků od 18 firem. Loni se jich do soutěže přihlásilo 52. Zájem o soutěž není nižší, výrobci pouze uvedli na trh méně novinek, kvůli krizi se zřejmě báli více investovat, řekl dnes ČTK organizátor akce Tom Václavík. Výrobky soutěží v šesti kategoriích. Porota je hodnotila již v únoru, výsledky ale zveřejní až 8. dubna na konferenci Bio Summit v Praze. Tradičně největší zájem je o kategorii mlýnské a pekárenské výrobky, kde se letos utkalo deset výrobků. O tři méně měla kategorie mléko a mléčné výrobky, o čtyři pak kategorie maso a masné výrobky.

Co to roste na tom poli?

24. 2. 2010 | Zdroj: CZ Biom - České sdružení pro biomasu |  Článek

V současné době se někteří lidé, kteří byli až doposud zvyklí na klasické plodiny na polích v našich zeměpisných šířkách, někdy nestačí divit, jaké rostliny tam začínají růst. Ne jinak je tomu i na Sedlčansku, kde se letos začala intenzivně a provozně pěstovat kombinace silážní kukuřice a bioplynové slunečnice na jednom poli. Celková rozloha takto osetých ploch je přes 70 ha a pohled v době květu byl úchvatný. Pruhované pole se zelenou a krásně žlutou barvou vzbuzoval mezi mnohými lidmi úsměv a kroucení hlavou. Důvod volby tohoto postupu není ale estetický, ale hlavně ekonomický.

Vliv syřidla na výtěžnost a senzorickou kvalitu sýrů

24. 2. 2010 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Rozdíl ve výtěžnosti sýrů s použitím živočišného a mikrobiálního syřidla je asi 0,5 %, při použití mikrobiálních enzymů se během zrání zvyšuje hořkost. K výrobě sýrů se tradičně používá syřidlo získávané z žaludků telat a dalších přežvýkavců, jehož enzymové složení (směs chymosinu a pepsinu) závisí na věku zvířete. Zdrojem sýrařských enzymů jsou také mikroorganismy, nejčastěji Rhizomucor miehei a dále se rekombinantní chymosin získává z GM-mikroorganismů. Všechny tyto typy enzymů náležejí do skupiny aspartátových proteáz, které jsou přítomné v řadě rostlinných a živočišných tkání.

Plocha osetá GMO v EU loni klesla o 12 procent

24. 2. 2010 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami (GMO) v zemích Evropské unie loni klesla o 12 procent na 94.750 hektarů. K celkovému poklesu výrazně přispělo rozhodnutí Německa zakázat pěstování geneticky modifikované kukuřice. Nižší byla osetá plocha i v České republice a na Slovensku. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA. Jedinou GMO plodinou, která se v EU pěstuje, je kukuřice odolná proti zavíječi MON 810, známá také jako Bt-kukuřice, vyvinutá americkou společností Monsanto.

Ve Vodňanech vznikne výzkumné centrum rybářství za 350 mil. Kč

24. 2. 2010 | Zdroj: ČTK |  Článek

Ve Vodňanech vznikne nové centrum pro vědu a výzkum rybářství za 350 milionů korun. Na místě nynějšího vodňanského ústavu rybářského a hydrobiologického, který patří pod Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, stavebníci začátkem příštího opraví a přestaví několik budov. Mělo by tak vzniknout špičkové regionální centrum s mezinárodním dosahem. ČTK o tom informoval ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Pavel Kozák. "Získáme podmínky a vybavení pro to, abychom mohli dělat výzkum, který je srovnatelný s evropským nebo světovým výzkumem a tomu by měly odpovídat i výsledky," uvedl.

NEWSLETTER

Podporujeme