Zemědělství

VITALITA OSIVA OVSA

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vitalita osiva vybraných odrůd ovsa byla testována u vzorků odlišné provenience. Byly hodnoceny semenářské vlastnosti - HTS, energie klíčení a klíčivost a produkční schopnost založeného porostu. Vitalita byla stanovena testem urychleného stárnutí, testem citlivosti na anoxii a kombinací obou metod. Biologická hodnota osiva (vitalita) a její citlivost na stresové podmínky při klíčení je průkazně závislá na ročníku množení. Řízenou deteriorací vpodmínkách urychleného stárnutí dochází ke snížení energie klíčení i procenta klíčivosti. Takové osivo citlivěji reaguje na podmínky anoxie. Testy vitality neprokázaly rozdíly mezi odrůdami pluchatými a bezpluchou odrůdou Abel. Rovněž stálý vliv určité provenience na vitalitu osiva nebyl prokázán. Projevem poklesu vitality osiva při přeskladnění je redukce výnosu ve zkouškách výkonu.

HODNOCENÍ TVRDOSLUPEČNOSTI A HTS U OSIV ČESKÝCH NOVOŠLECHTĚNÍ VOJTĚŠEK

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

U vojtěšky seté byl hodnocen vliv odrůdy resp. novošlechtění a doby skladování na hmotnost tisíce semen (HTS), podíl tvrdoslupečných semen a klíčivost. Byl zjištěn průkazný vliv odrůdy na tvrdoslupečnost (P<0,0000) a HTS (P<0,0000), u roční doby skladování pouze na HTS (P=0,0360). Bylo prokázáno, že genotypy s vyšším podílem vojtěšky srpovité mají nižší hodnoty HTS a vyšší podíl tvrdoslupečných semen. Hodnoty klíčivosti nejsou těmito změnami podstatněji ovlivněny. Roční doba skladování se projeví poklesem hodnoty klíčivosti (cca o 12%) a HTS (cca o 6%) především u sativa typů vojtěšky, což souvisí zjejich nižší tvrdoslupečností.

VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V laboratorních a polních pokusech byla porovnána kvalita osiva jarního máku pocházejícího z jarního a podzimního výsevu. V pokusu byly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Významný vliv měl ročník, původ osiva (osivo získané z porostu s různým termínem výsevu), velikost semen, hmotnost semen a přítomnost houbových onemocnění.

KVALITY OSIVA A MNOŽSTVO PRE PRIAMY VÝSEV PRI PRIEMYSELNÝCH RAJČIAKOCH PRE PESTOVATEĽSKÉ PLOCHY SLOVENSKA

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V Slovenskej republike najväčšiu plocha rajčiakov pre priemyselné spracovanie sa nachádza vregióne Nitra s plochou 1017 ha (2003). Produkčná plocha je lokalizovaná väčšinou vjužnej časti uvedenej oblasti. Dôležitý producenti sú organizovaní vodbytovej organizácii výrobcov vsúlade sNar. EU 2200/96. Registrovaných je 25 odrôd. Požadovaná hustota porastu je 125 tis. rastlín na ha. Okrem kontrolného variantu bolo osivo ošetrené moridlom ainkrustované aobaľované. Bola stanovená HTS, laboratórna klíčivosť, poľná vzchádzavosť aurčenie skutočnej potreby osiva. Kvalita výsevného materiálu vyjadrená priemernou laboratórnou klíčivosťou bola pričinením aplikácie povoleného a registrovaného moridla na osivo, vyššia ataktiež inkrustáciou alebo obaľovaním osiva.

MOŽNOSTI HODNOCENÍ VITALITY OSIVA ZELENIN A KVĚTIN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Problémy s klíčivostí osiva zelenin a květin byly podnětem k výzkumu vitality jejich semen. Výzkum prokázal obtížnost zavedení metod s univerzální platností pro odlišné botanické druhy. Výsledky biologických a fyzikálních metod vyplývají z druhové odlišnosti ve stavbě, velikosti a tvaru semen, z poměrně vysokého podílu semen neklíčivých i z výskytu primární a sekundární dormance. Testy prokázaly, že nejobjektivnějším kritériem vitality malých semen je procento laboratorní vzcházivosti. U konduktometrického testu vitality byla zjištěna vysoká korelace se vzcházivostí u cibule a ředkvičky (relativně vyšší HTS osiva). Obecnější využití mají biologické testy hodnotící rychlost klíčení, především test energie klíčení v modifikované podobě. Kvyjádření vitality postačí vyhodnocování za 4 dny, kritériem je délka radikuly 5 mm. Chyby zapříčiněné dormancí semen je nutné eliminovat předchlazením semen na vlhkém lůžku.

TERMICKÉ VLASTNOSTI OSIV ZELENIN A KVĚTIN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Termické charakteristiky semen byly měřeny během tání zultranízkých teplot. Všechny naměřené termické odezvy vybraných semen bylo možné rozdělit do pěti skupin charakteristických teplotou skelného přechodu nebo teplotou a počtem exo- a endotermních píků. Tyto skupiny nebyly specifické pro 15 studovaných čeledí, zato byly specifické pro druhy rostlin, jak vyplynulo změření různých kultivarů. Kultivary v rámci jednoho druhu se lišily velikostí a počtem vrcholů, nikoliv teplotou vrcholů exo- a endotermních spekter.

FYZIOLOGICKÉ A URYCHLENÉ STÁRNUTÍ SEMEN VYBRANÝCH OBTÍŽNĚ SKLADOVATELNÝCH DRUHŮ ZELENINY

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Porovnáván byl průběh fyziologického a urychleného stárnutí u čtyř druhů čeledi Daucaceae a dvou druhů čeledi Liliaceae, jejichž zástupci patří kobtížně skladovatelným druhům svelmi krátkou životností semen. Stupeň stárnutí byl hodnocen laboratorně pomocí průběhu klíčení semen. Vhodnou aplikací podmínek urychleného stárnutí, která musí být přizpůsobena druhu a následným sledováním průběhu klíčení, lze provést dosti objektivní odhad kvality partie osiv. Výzkum byl zaměřen na přizpůsobení podmínek urychleného stárnutí jednotlivým druhům a stanovení kvality partie semen svyužitím výsledků testů.

DŮVODY ROZDÍLŮ MEZI LABORATORNÍ KLÍČIVOSTÍ A POLNÍ VZCHÁZIVOSTÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V textu se diskutují základní příčiny rozdílu mezi laboratorně stanovenou klíčivostí a polní vzcházivostí. Rozebrány jsou vlastnosti semen a klíčních rostlin, které ovlivňuji daný jev, rozdíly mezi podmínkami u metod stanovení klíčivosti a polním prostředím. Dále se hodnotí způsob setí a ošetření semen.

SKLADOVATELNOST OSIV ZELENIN PO HYDRATAČNÍCH ÚPRAVÁCH

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V experimentu byly hodnoceny vzorky ředkvičky, mrkve, cibule a špenátu po hydratačních úpravách (prahydratace, osmotický priming) ve vztahu k jejich skladovatelnosti. Upravené i neupravené (kontrolní) vzorky byly skladovány ve 2 režimech, při 20şC vmístnosti a při -18şC vmrazícím boxu.

VLIV 24-EPIBRASSINOLIDU NA VLASTNOSTI SEMEN A JEJICH KLÍČIVOST

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Testoval se vliv 24-epibrassinolidu u sklizených nedormantních semen na klíčivost, energii klíčení a počet tvrdých semen. Zvýsledků vyplývá, že nejlépe na použití dané látky reagovala (z celé řady plodin) zvýšením celkové klíčivosti, energie klíčení a poklesem procenta tvrdých semen svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) a nejhůře svatojánské žito (Secale cereale L. var. multicaule). Dvouhodinové máčení semen vroztoku testované látky mělo větší efekt, než klíčení semen na filtračním papíře nasátém roztokem uvedeného hormonu. Aplikace 24-epibrassinolidu během vegetace na počátku tvorby semen (po ukončení kvetení) neměla vliv na jejich energetický obsah a chemické složení, ale vitalita semen byla ve většině případů vyšší. Nabízí se zde využití pro praktické účely.

NEWSLETTER

Podporujeme