Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Zámek Tambach - brána do přírody

1. 9. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

S několika kolegy jsme se rozhodli navštívit německý barokní zámek Tambach s největším zooparkem severního Bavorska a muzeem, které je pobočkou mnichovského muzea myslivosti a rybářství (Svět myslivosti č. 5/2004). Cestovali jsme autem z Bratislavy přes Rakousko směrem na Norimberk a pokračovali přes Kulmbach a Coburg malebnou kopcovitou krajinou na jižní straně pohoří Durynský les.

Internetové stránky Českomoravské kynologické jednoty

1. 9. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Většina začínajících, ale často i dlouholetých kynologů si klade otázky typu: Jaká jsou pravidla udělování titulu? , Co obsahuje Chovatelský a zápisní řád Českomoravské kynologické jednoty? apod. Na tyto a mnoho dalších dotazů lze najít odpovědi na internetových stránkách Českomoravské kynologické jednoty (ČMKJ, www.cmkj.info).

ÚVODNÍK

1. 9. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Téma věkového složení myslivců není příliš běžně zmiňované a zaznívá spíše okrajově a v podtextu jiných problémů, např. vzdělávání a výchovy myslivců, jejich kvalifikace apod. Když jsem se zmínil kolegům ve svém mysliveckém okolí o námětu tohoto úvodníku, abych zjistil jejich názory, setkal jsem se s různými postoji. Překvapily mne však i vzrušené až odmítavé reakce, které mě jen utvrdily v tom, že jde o významný problém a mnohdy větší, než si sami připouštíme.

Žravou bekyni velkohlavou nezastavil ani postřik stromů

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Tisíce housenek bekyně velkohlavé řádilo o prázdninách v lesích na Hodonínsku. Listnaté stromy v okolí Hovoran, Mutěnic a Dolních Bojanovic těmto škůdcům totiž zachutnaly natolik, že stihly zcela zlikvidovat listy na téměř dvaceti hektarech lesa. Housenky na Hodonínsku řádily i přesto, že zdejší lesníci stromy včas chemicky ošetřili leteckým postřikem. S přemnožením motýla bekyně velkohlavé mají na Hodonínsku zkušenosti už z dřívějška. "Není to nic nového, ale letos jsme asi po deseti letech zaznamenali jejich zvýšený výskyt," řekl vedoucí Lesní správy Strážnice Bohumil Pipal.

Po naučné stezce přes Bukačku

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Jan Mocek, vedoucí správy Chraněné krajinné oblasti Orlické hory má oblíbených míst více, zejména v Orlických horách. "Doporučil bych procházku po naučné stezce od Šerlichu přes Bukačku. Je to národní přírodní rezervace, jedna ze dvou v Orlických horách. Přímo z cesty tady můžete vidět kolem dvou stovek druhů ohrožených rostlin nebo krásné pokroucené buky. Zdejší jedlobučina je obdobou horského lesa v Krkonoších. Můžete pokračovat na kopec Vrchmezí nad Olešnicí, odkud je nádherný rozhled. Z Bukačky můžete sejít směrem k Sedloňovu, kudy vede naučná stezka Okolí Deštného.

Africké země nasadí do boje proti sarančatům armádu

1. 9. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Afrika vyhlásila formálně válku sarančatům. Představitelé 12 zemí černého kontinentu se po dlouhých jednáních v úterý večer v senegalské metropoli Dakaru dohodli, že proti hejnům ničivého hmyzu nasadí armádu. K tažení proti žravým kobylkám, které devastují rozsáhlé oblasti západní a střední Afriky, bude zřízeno pět operačních základen v Senegalu, Mali, Mauritánii, Nigeru a Čadu. Z nich by měly být mimo jiné koordinovány zásahy jednotek provádějících postřiky. Podle senegalského prezidenta Abdoulayea Wadea může šíření hmyzu zastavit pouze mobilizace. "Zdůrazňuji nutnost mobilizovat armádu, pro mě je to skutečná válka," řekl na konferenci v Dakaru Wade, který zároveň požádal o mezinárodní pomoc v podobě letadel a pesticidů.

Vláda chce chráněná území Natura projednat na tripartitě

1. 9. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Než vláda schválí vyhlášení prvních ptačích oblastí Natura 2000, chce projednat s odboráři jejich připomínky na zasedání tripartity. Proto dnes opět odložila vyhlášení ptačí oblasti Nádrž vodního díla Nechranice, Žehuňský rybník - Obora Kněžičky, Orlické Záhoří, Libavá, Podyjí a Řežabinec. ČTK o rozhodnutí kabinetu informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Odboráři se bojí, že se kvůli nově vyhlášeným chráněným oblastem zvýší nezaměstnanost. Obávají se také, že rezervace budou brzdit rozvoj průmyslu a podnikání v regionech už tak nezaměstnaností ohrožených. To je ale podle ministerstva mylný dojem. S výhradami odborářů k Natuře se chce vypořádat na příštím zasedání tripartity, patrně příští týden.

Obce chtějí začít vyrábět z dřevěného odpadu palivo

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Písecko Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo. Vytápění na biomasu je na rozdíl od topení uhlím ekologičtější a levnější až o čtvrtinu. Každá domácnost, která za zimu protopí v uhlí dvanáct tisíc korun, od roku 2006 zaplatí za topení podle odhadů devět až deset tisíc korun. Pokud tedy bude topit biomasou, jež bude v Heřmani vyrábět z dřevěného odpadu, pilin, štěpků a starých dřevin sdružení Zlatý vrch. Obce Ražice, Putim, Skály, Kestřany, Heřmaň a Drahonice chtějí, aby si jejich lidé nakoupili kotle na biomasu a topili s ní.

Barentsovo moře čelí podle UNEP velkému ohrožení

1. 9. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Rozsáhlý rybolov, znečištění prostředí energetickým průmyslem a dědictví studené války, to vše jsou faktory, které ohrožují budoucnost Barentsova moře. Upozorňuje na to Program OSN pro životní prostředí (UNEP: http://www.unep.org/) , který uvádí, že největším problémem oblasti je v současnosti nadměrný výlov rybích zásob. Autoři zprávy UNEP, která byla představena na konferenci v norském Stavangeru, varují, že doprava ropy a plynu arktickými vodami Barentsova moře se do roku 2020 zvýší zřejmě až šestkrát. Za další hrozby označují skladování radioaktivního odpadu a vysazování cizích druhů živočichů do moře.

V Krkonošském národním parku likvidují nepůvodní druhy rostlin

1. 9. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

V tomto období probíhá na různých místech Krkonošského národního parku likvidace invazních rostlin. Pomocí postřiků jsou odstraňovány agresivní, převážně nepůvodní, druhy rostlin. "Jedná se i o původní druhy rostlin, které se velmi razantně rozšiřují. Svým výskytem tak ohrožují méně agresivní druhy," vysvětlil Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Mezi invazní druhy na území KRNAP se řadí například křídlatka japonská, křídlatka sachalinská a křídlatka česká. "Křídlatky vytvářejí téměř neprostupnou džungli podél potoků a řek a na různých opuštěných místech," upřesnil mluvčí KRNAP.