Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Zvěř kontra zemědělci

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zemědělci a farmáři na Rakovnicku, jejichž polnosti sousedí s lesy, si každým rokem už jaksi automaticky dávají do kolonky svých ztrát škody způsobené lesní zvěří. Bývalo to tak odjakživa, je to i nyní a nejspíš bude i v budoucnosti. Většina z nich přistupuje k tomuto problému rozumně a s nadhledem. Zvěř, především černá a vysoká, je v lokalitách, kde pole sahají až těsně k okraji lesa, v podstatě neuhlídatelná. To přiznávají i myslivci, kteří se v kritických obdobích sice o ochranu polností snaží, ale víceméně marně. V některých případech se škody na plodinách řeší finančním vyrovnáním, mnozí farmáři však udělali s myslivci gentlemanské dohody a náhrady už ani nepožadují. Vědí, že zvěř je součástí naší přírody, a nesnaží se tento fakt měnit a lámat přes koleno.

Přemnožení divočáků trápí myslivce

28. 8. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Na Mostecku se přemnožila černá zvěř, myslivci si s ní neví rady. Zemědělcům zvěř ničí úrodu, za přemnožení prý může letošní nadbytek krmiva. "Divočáci jsou noční zvěř, dokáží zničit velké plochy. Jen co se narodí, ničí všechno, co jim přijde do cesty," říká myslivec Jiří Vavřina. Podle něho se divočáci nejlépe střílí v noci, myslivci ale musí být opatrní. "Když ho jen zraníte, zaútočí na vás, protože se instinktivně brání. Nejagresivněji se brání bachyně. Když má mláďata, tak vás může i roztrhat. Mně se jednou před domem pustila do štěněte, ale stihl jsem je zachránit."

CHKO Lužické hory

28. 8. 2004 | Zdroj: Haló noviny | Článek

V dnešním putování za chráněnými krajinnými oblastmi vyrazíme do severozápadních Čech, do oblasti, která si díky příhraničnímu položení a významnému omezení volného pohybu osob uchovala přírodní charakter, do Lužických hor. CHKO Lužické hory byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR v roce 1975 a její rozloha činí 267 km2 a zahrnuje 12 maloplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 245 hektarů. Nejvyšším místem oblasti je s nadmořskou výškou 793 metrů Luž, nejnižší místo oblasti se nachází v nadmořské výšce 313 metrů.

Studenti pomáhají přírodě v Krkonoších

28. 8. 2004 | Zdroj: Deník Pojizeří | Článek

Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda pořádá již tradiční letní studentskou brigádu. Studenti začali pracovat v pondělí, v úterý jejich brigáda končí. "Letos se brigády účastní 43 studentů středních a vysokých škol z celého Česka. Převažují zejména mladí lidé, kteří studují obory související s přírodou a ochranou přírody. Výjimkou ovšem nejsou ani studenti nehumanitních oborů," uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Studenti během svého pobytu v Krkonoších pomáhají při kosení a sušení sena, při drobných opravách infrastruktury v terénu.

Z Vysočiny letos odletí méně čápů, mláďatům nesvědčilo chladno

28. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Až třicetihlavá hejna čápů bílých potkávají v těchto dnech turisté nebo zemědělci na loukách Vysočiny. Rodiče s odrostlými mláďaty se houfují před odletem a společně hledají potravu. Na zimoviště v Jižní Africe se čápi vydají v nejbližších dnech. „Z Vysočiny jich letos ale odletí méně než v jiných letech. Část mláďat zahubilo chladné a deštivé počasí na konci jara,“ řekl Aleš Toman, vedoucí stanice ochrany fauny v Pavlově na Havlíčkobrodsku. „Letos byl podprůměrný rok. Na jednom hnízdě bylo jen kolem dvou až tří mláďat,“ uvedl. Obvyklá čtyři mláďata odchovalo jen několik hnízd. Mladí čápi hynuli převážně na přelomu května a června. Rodiče nemohli sehnat dostatek potravy. Mláďata dostávala víc hmyzu a žížal a s nimi i nečistoty.

V lednickém parku odchytili lesníci do pastí dva živé bobry

27. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Dva bobry se podařilo v noci na dnešek odchytit v rozlehlém zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku. Lesníci je převezli do řeky Svratky. Novým domovem bobrů se stala oblast nad Brněnskou přehradou. Park se delší čas potýká s přemnoženými bobry, kteří ničí dřeviny poblíž turisty hojně vyhledávaného lednického zámku. V parku žije asi 50 těchto zvířat. Genetickou odlišnost bobrů v Česku zkoumá Česká lesnická univerzita v Praze. Její pracovníci odchytávají bobry v přírodě a zkoumají jejich geny. Zatím vše nasvědčuje tomu, že v zemi žijí tři zcela odlišné skupiny těchto vodomilných tvorů, řekl dnes ČTK pracovník lesnické univerzity Aleš Vorel.

Klima v Evropě: Bude hůř

27. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Záplavy, sucha, vichřice a další extrémní výkyvy počasí nás budou potkávat častěji a budou nás stát víc peněz. Takto jednoznačně vyznívá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o dopadech klimatických změn na Evropu, která byla zveřejněna v polovině srpna. Víc bude pršet na severu Evropy, naopak na jihu bude sucho, což může ohrozit zemědělství v některých oblastech. Vlny horka budou častější, což znamená hrozbu pro lidi s chatrným zdravím. Ledovce budou tát, dokonce až 3/4 ledovců ve švýcarských Alpách zmizí do roku 2050. Také stoupnou hladiny moří - v posledním půlstoletí stoupala hladina evropských moří o 0,8 až 3 milimetry ročně, víc stoupaly hladiny v Severním a Baltském moři.

Černá zvěř opět škodí na polích

27. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Každoročně musejí farmáři na Rakovnicku do svých ztrát započítat škody, které jim na polích způsobí zvěř, zejména pak černá. Nejinak je tomu i letos. „Kdybych to měl odhadnout, tak za rok se škody pohybují okolo 200 - 250 tisíc korun. Už ani od myslivců nežádáme náhrady. V poslední době se divočáci naučili chodit do krechtů, kde máme silážovanou kukuřici. Přijdou si rovnou pro hotové,“ konstatuje Miloslav Mánek ze společnosti Rakochmel Kolešovice. Jiří Kukla ze společnosti Emil Franěk s.r.o., Mutějovice podotýká: „Také my každoročně zaznamenáváme škody způsobené zvěří. S černou to bylo nejhorší, když jsme měli brambory. Letos pěstujeme hlavně chmel, obilí, řepku a hořčici. Na to divočáci moc nechodí, a tak nás spíš zlobila srnčí zvěř, která chodila ožírat chmel.“

Ukrajina otevřela kontroverzní plavební kanál v deltě Dunaje

27. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Odkaz Odkaz

Ukrajina včera otevřela rekonstruovaný plavební kanál spojující Dunaj s Černým mořem. Zcela přitom ignorovala odpor jeho odpůrců, podle nichž vodní dílo uškodí životnímu prostředí. Kanál v délce několika kilometrů prochází chráněnou oblastí Dunajská delta. Zdejší přírodní rezervace, která od roku 1991 patří ke kulturnímu dědictví UNESCO, se rozkládá na území Rumunska i Ukrajiny. Žije v ní na 90 druhů ryb a 300 druhů ptáků, z nichž mnohé patří k vzácným nebo ohroženým. Sousední Rumunsko, USA a Evropská unie opakovaně upozorňovaly, že kanál naruší vzácný ekosystém oblasti.

EU se bojí zavlečení GM plodin z přistupujících zemí

27. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Vstup nových zemí vyvolává v tzv. staré Evropě různé obavy. Velmi žhavým tématem je zavlečení GM plodin z přistupujících zemí. Obecně jsou tyto země považovány za trojského koně velkých nadnárodních gigantů, např. Monsanto a Pioneer. Různé ekologické iniciativy upozorňují na fakt, že v řadě zemí, které vstoupily 1. května do EU se již několik let pěstují GM plodiny. Vzhledem k nedostatečně vyvinutému systému monitoringu ve většině přistupujících států existuje reálné nebezpečí, že se na evropském trhu objeví neoznačené GM produkty.