Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Všechny fondy nemlží, upozorňují znalci

30. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Největšímu pokušení z tajení informací mohou podléhat agrární instituce Státní fondy, jejichž finance jdou mimo státní rozpočet, ekonomice škodí. Zatemňují skutečný stav státních financí, umožňují prosazování lobbistických zájmů. V tom se ekonomové shodují. Zároveň však odborníci připouštějí, že vzhledem k obrovské různorodosti fondů jsou některé z nich alespoň průhlednější než jiné. Doporučují mezi nimi rozlišovat. Poměrně čitelnými pravidly se podle ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka řídí například státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury rozvoje bydlení nebo Státní zemědělský intervenční fond.

..chci na svém pozemku pokácet strom?

30. 8. 2004 | Zdroj: Noviny Svitavska | Článek

K pokácení dřevin rostoucích na pozemcích ve vlastnictví občanů není třeba povolení orgánu ochrany přírody (obecního úřadu) v případě, že strom má ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod kmene menší než 80 cm. V případě křovin není třeba povolení, jeli souvislá plocha keřů do 40 metrů čtverečních. Pokud je obvod stromu ve výšce 130 cm nad zemí větší než 80 centimetrů a výměra keřů nad 40 metrů čtverečních, je občan povinen požádat orgán ochrany přírody o vydání povolení k pokácení dřevin.

Díky povodni plave u Litoměřic vydra

30. 8. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Miliardové škody na majetku, stovky lidí bez střechy nad hlavou - to byla daň, kterou si vyžádala předloňská povodeň. Jak ale poukazují ekologové, řádění vodního živlu mělo paradoxně pozitivní vliv na přírodu. Jen na Litoměřicku zaznamenali pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří výskyt celé řady živočichů, kteří zde nebyli spatřeni již několik desítek let."Pro lidi byla povodeň z hlediska materiálních škod katastrofou, ale pro přírodu to byl ohromný přínos," tvrdí Borek Franěk ze Správy CHKO. Díky velké vodě došlo k přenosu živných sedimentů, vytvoření náplavů z písku a štěrkopísku, což je vidět na meandrech na Labi u Lovosic. Četné stromy, které povodeň povalila, se staly hnízdištěm ptáků, také v nich přebývají stovky druhů hmyzu.

Černé skládky se množí, křídlatka ale ustupuje

30. 8. 2004 | Zdroj: Děčínský deník | Článek

Neradostný pohled na hromady odpadků a černé skládky podél břehů Labe se naskytl pracovníkům Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří, kteří se spolu se zástupci Povodí Labe zúčastnili kontrolní plavby, při níž sledovali, jak probíhá náprava škod po povodních v úseku od Litoměřic po střekovské zdymadlo. Pracovníci Správy CHKO se zaměřili na kontrolu oprav dláždění břehů, odstraňování padlých stromů v okolí Žalhostic a Střeleckého ostrova nebo úklid zmíněných černých skládek. "Znovu jsme se přesvědčili, že někteří lidé mají tendenci vozit nepořádek k vodě. To je mimo mé chápání," povzdechl si Vladimír Němec ze Správy CHKO.

Nový rybník poslouží k zadržování jarní vody, ale ryby zde budou také

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Rybniční soustava v Bohuslavicích na Prostějovsku má další součást. V minulém týdnu zde zkolaudovali nově postavený rybník. "Už máme pět rybníků a přerovští rybáři teď vybudovali šestý," uvedl starosta Bohuslavic Ladislav Šmeral. Nová nádrž poslouží především k zadržování vody. "V těchto místech je jí celkový nedostatek. Pouze na jaře je tady vody dost, takže jsme rybník vybudovali, abychom do něj chytali jarní vodu a pak ji z něj doplňovali v nižších rybnících," vysvětluje Leo Mackovík, ředitel a prokurista Rybářství Přerov. Rybářský podnik, který rybník postavil, samozřejmě počítá i s tím, že zde bude chovat také ryby. "Plánujeme sem dát i obsádku ryb. Budou zde druhy, které se běžně nechovají, například jelec či plotice," říká Leo Mackovík.

Třeboňsko si prohlédl expert z UNESCO

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Třeboňsko navštívil expert Mezinárodní rady pro památky a sídla, aby posoudil, zda ojedinělé rybníkářské dědictví má předpoklady být zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navrhovaný soubor zahrnuje rybníky Rožmberk a Svět, Zlatou stoku, Novou řeku, část Staré řeky a historické centrum města. Zahraniční odborník Goran Nikšič si během své tříapůldenní návštěvy podrobně prohlédl všechna tato místa. "Zájem na zapsání Třeboňského rybníkářského dědictví na seznam UNESCO má Česká republika, která se opírá o podporu města a Rybářství Třeboň," uvedl tajemník pro kulturní záležitosti UNESCO na ministerstvu kultury Michal Beneš.

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2003

30. 8. 2004 | Zdroj: MZe ČR | Soubor Soubor

Publikace stručně označovaná jako "Modrá zpráva", která informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2003 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích.

Tiskové prohlášení starostů jihočeských šumavských obcí

30. 8. 2004 | Zdroj: Českobudějovické listy | Článek

Na základě současné situace spolupráce se Správou Národního parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, způsobu přípravy zásadních managementových dokumentů jako je Strategie rozvoje NPŠ, návrhy na rozšíření I. zóny NPŠ a přístupu k aktivitám obcí spojených s rozvojem cestovního ruchu v této části Šumavy se 25. srpna 2004 sešli představitelé samospráv města Volary a obcí Strážný, Horní Vltavice, Lenora, Stožec a Nová Pec. Jednání se zúčastnil rovněž hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a ředitel krajského úřadu Jan Stráský. Zástupci samospráv se dohodli na následujícím prohlášení, které bylo odesláno řediteli Správy NP a CHKO Šumava a ministrovi životního prostředí a předáno hejtmanovi Jihočeského kraje jako žádost o pomoc při řešení nynější situace na Šumavě.

Chovatelé od roku 2000 rozšířili stáda ovcí téměř o 40 procent

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Chovatelé po dlouhém období poklesu v devadesátých letech rozšiřují v poslední době stáda ovcí. Jejich počet stoupl za poslední čtyři roky asi o 40 procent na 116.000 kusů. V přepočtu na zemědělskou půdu je však v tuzemsku stále výrazně méně ovcí, než činí průměr EU. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Po roce 1990 stavy ovcí klesaly ze 430.000 kusů až na 84.000 kusů v roce 2000. Zpracovatelský průmysl se totiž orientoval téměř výhradně na nákup bezkonkurenčně levné a kvalitní vlny z Austrálie a Nového Zélandu. Chovatelé přitom nebyli připraveni na produkci masa místo vlny v přechodném období restrukturalizace.

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100 000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii (je započítána výměra půdy všech současných 25 členských států EU). Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5 %. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8 % veškeré zemědělské půdy těchto zemí.