Ekologie

Přemnožená jelení zvěř škodí krušnohorským lesům

27. 8. 2004 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Myslivci dostali za úkol více střílet jeleny a laně v lesích Krušných hor. Jelení zvěř se přemnožila a způsobuje velké škody, především na sazenicích a mladých stromech. Pod dobu tří až pěti let budou myslivci snižovat stavy těchto zvířat, aby dosáhli přirozeného stavu. Odstřely budou myslivci provádět hlavně na horách. Přemnožená zvěř okusuje mladé stromy nejvíc v zimě a ohrožuje tím jejich přirozený růst. Lesáci se proto rozhodli počet odstřelů vysoké navýšit. "Cílem těchto opatření je dosáhnout únosného stavu jelení zvěře. Za ten považujeme patnáct až dvacet kusů na tisíc hektarů," uvedl včera Zbyněk Šobr, lesní správce Lesů ČR v Klášterci nad Ohří.

Konkurence v unii se bojí českého kapra

26. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Export živých ryb se několik let drží na podobné úrovni, ani vstup země do unie zřejmě situaci nezmění. Je líný a vypasený. Přesto »děsí« půl Evropy. Řeč je o českém kaprovi, který s úspěchem dobývá evropské trhy. Po vstupu do unie, když odpadly celní formality, je vývoz ryb ještě snazší. A strach z českých kaprů v unii roste. Zvláště němečtí sladkovodní rybáři začínají vyvíjet nátlak. Saský ústav pro zemědělství nedávno vydal zprávu, že půjde-li to takto dál, český kapr destabilizuje evropský trh. »V případě nadměrné nabídky musí cena velmi silně klesnout,« tvrdí ve své zprávě Sebastian Winkel a Roland Klemm. Saský ústav, který analyzoval vliv produkce tržního kapra na jeho cenu, tvrdí, že cena je tím nižší, čím víc se v Česku kapra vyprodukuje.

Navržený rozsah ochrany ptactva je neúnosný - méně by bylo více

26. 8. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Poněkud chvatně a ukvapeně byl připraven soubor návrhů nařízení vlády na vyhlášení zatím 41 (!) ptačích oblastí na území naší republiky. Zcela přirozeně se muselo při rychlém projednávání nového režimu hospodaření narazit na ostrý nesouhlas obcí, průmyslových podniků i majitelů pozemků. Velkým, a možno říci zásadním nedostatkem je to, že ani prvních šest ptačích oblastí předkládaných na jednání vlády ministerstvem životního prostředí nezahrnulo podmínku vyplývající ze zákona o ochraně přírody, že budou rovnoměrným způsobem posuzovány vedle ekologického hlediska, tj. ochrany ptáků, i zájmy ekonomické, hospodářské, rekreační a jiné.

Myslivci se připravují na zimu

26. 8. 2004 | Zdroj: Deník Mostecka |  Článek

S podzimem vrcholí lovecká sezóna. Jak vlastně probíhá? A co všechno k ní patří? Jaká zvěř vůbec na území mosteckého okresu žije? Lovecká sezóna začíná již v polovině května, kdy se začínají lovit srnci a divoká prasata, v oblasti Českého Jiřetína i jeleni. V září se myslivci orientují spíše na drobnou zvěř, jako jsou bažanti, kachny a zajíci. Myslivci musejí před samotným lovem zajistit mnohé záležitosti. "Na referátu životního prostředí musíme oznámit kolik čeho budeme lovit, zde nám to musí být schváleno; hon musíme oznámit také policii, která na místo přijede a provádí zde kontroly zbraní a dechové zkoušky kvůli alkoholu. Musíme také veřejným rozhlasem a ve vývěsních skříňkách akci ohlásit obyvatelům obcí, aby se v době honu nezdržovali na daném území," uvádí Jindřich John z Lužického mysliveckého sdružení Hubert.

Kolikrát je možné recyklovat?

26. 8. 2004 | Zdroj: Krkonošské noviny |  Článek

Papír je možné recyklovat asi pětkrát až sedmkrát. Vytříděný papír se zpracovává v papírnách, přidává se do směsi na výrobu papíru. Výrobky z recyklovaného papíru zná asi každý, jsou to např. novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod. Plasty se zpracovávají různými druhy technologií podle svého složení. Z PET láhví se nejčastěji vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků, nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu či protihlukové stěny u dálnic.

Na vytápění biomasou nejsou zatím peníze

26. 8. 2004 | Zdroj: Deník Směr |  Článek

Záměr obcí na vytápění rodinných domů takzvanou biomasou nadále vázne na zoufalém nedostatku financí. Některé obce na Teplicku a Bílinsku začaly o vytápění objektů biomasou uvažovat poté, co vyšlo najevo, že tento způsob je nejenom ekologický, ale pro majitele domů také ekonomicky výhodný. Jako první se o biomasu začalo zajímat vedení obce Modlany. Realizaci projektu na využití alternativních zdrojů energie nadále brání nedostatek financí.

Ukrajina navzdory protestům otevře plavební kanál v deltě Dunaje

25. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Ukrajina dnes oznámila, že ve čtvrtek otevře rekonstruovaný plavební kanál spojující Dunaj s Černým mořem, který v délce několika kilometrů prochází chráněnou oblastí Dunajská delta. Kyjev tak zcela ignoroval kritiky sousedního Rumunska, Spojených států i Evropské unie, které upozorňují, že se tím naruší vzácný ekosystém oblasti.

Ministr Libor Ambrozek navštíví CHKO Pálava

25. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

26. srpna 2004; 10:30, Národní přírodní rezervace Děvín. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek navštíví Chráněnou krajinou oblast Pálava. Chce se přesvědčit o sanaci bývalých vojenských objektů v Národní přírodní rezervaci Děvín - Kotel - Soutěska. Fototermín. Od 13:30 je v restauraci U Floriana v Pavlově plánována TK s ministrem Liborem Ambrozkem a s ředitelem nikaragujského Institutu pro teritoriální studia Claudiem Gutiérrezem, který je v ČR na pracovní návštěvě. Více informací podá Jiří Matuška, vedoucí Správy CHKO Pálava, tel.: 724 339 663. Zdroj: Jakub Kašpar z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí, Jakub_Kaspar@env.cz

Ekologové vyhráli, šumavské lesy zničené kůrovcem se kácet nebudou

25. 8. 2004 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Dlouholetý spor o to, jak by se mělo na Šumavě bojovat s kůrovcem, dostal nový směr. Dosud se zde prosazoval trend stromy napadené tímto škůdcem vykácet. Nové vedení Národního parku Šumava ale chce s podporou ministra životního prostředí nechat napadené lesy jejich přirozenému vývoji. V praxi to znamená, že místo kácení a následného umělého zalesňování se nemocné stromy nechají odumřít. Na jejich pahýlech by časem měl vyrůst nový les. Podobná praxe funguje na bavorské straně Šumavy. "Musíme dokázat lidem vysvětlit, že uschlé stromové pahýly jsou v chráněném lese stejně potřebné jako zelené smrky," vysvětluje svou koncepci ředitel parku Alois Pavlíčko.

Je nemoc stromů záminkou jejich kácení?

25. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ve středních Čechách se množí stížnosti na radnice, které rozhodují o kácení stromů. Například lidem v Neratovicích nebo v Čelákovicích se nelíbí, že úřady rozhodly o likvidaci vzrostlé zeleně, aniž by s tím obyvatelé města a zejména lidé sousedící se stromovou alejí souhlasili. "Jak mohu zabránit či si stěžovat na postup Městského úřadu v Čelákovicích ohledně kácení stromů na veřejném prostranství? Vypadá to, že někdo postupně likviduje veškerou zeleň v celém městě. Pod záminkou údajného onemocnění stromů byly už vykáceny celé ulice," uvedla obyvatelka Čelákovic Ivana Šmídová.

NEWSLETTER

Podporujeme