Zemědělství

Sklizeň se přenese do září

31. 8. 2004 | Zdroj: Noviny Vysočiny |  Článek

Sklizeň obilovin se v letošním roce zejména ve výše položených lokalitách přenese do září. Každý déšť nyní značí i několikadenní zpoždění. Pěstitelům se do pondělí podařilo zcela sklidit pouze ječmen ozimý a řepku. U ječmene rolníci na podzim loňského roku oseli plochu 4 557 hektarů a sklidili v průměru z hektaru 5,8 tuny zrna. U řepky plocha činila 9 997 hektarů a výnos dosáhl 3,9 tuny z hektaru. Pšenici ozimou v letošním roce musejí zemědělci sklidit z 25 817 hektarů. Kombajnům zbývá posíct 2 582 hektarů ploch, to znamená asi deset procent polí. Rolníci předpokládají výnos šest tun zrna z hektaru. Pšenice jarní zabrala plochu 745 hektarů, předpokládaný výnos by měl dosáhnout výše 5,8 tun z hektaru. Sklizených je 484 hektarů, 65 procent ploch. Ječmen jarní zbývá sklidit z 9 259 hektarů, to znamená z pěti procent ploch.

V Ostravě uhynuly tuny ryb

31. 8. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Úhyn značného množství ryb různých druhů, především štik a candátů, zjistili včera rybáři v rybníku v Ostravě-Antošovicích. Prvních několik tun ryb vytáhli rybáři během dne na břeh. "Všechno je pryč, vypadá to, že přežili jenom kapři," lamentoval hospodář místní skupiny Českého rybářského svazu Jaromír Špetla nad hromadou mrtvých těl, mezi kterými nechyběly ani štiky o délce přesahující jeden metr. Dodal, že ryby s největší pravděpodobností zahynuly na nedostatek kyslíku. "Ochladilo se a řasy, které plavaly na hladině, šly ke dnu a sebraly rybám kyslík," řekl Špetla.

Jihočeské rybníky čeká odbahnění

31. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ačkoli jsou jižní Čechy skoro v každém průvodci nazývány krajem rybníků, lidé z vlastní zkušenosti vědí, že většina vodních ploch v regionu ke koupání neláká. Kromě špatné čistoty vody není nikomu příjemné, když místo na písčité dno šlápne do mazlavého bahna. Jediným řešením je takový rybník odbahnit. Odstranění sedimentů ze dna rybníka je technicky i finančně náročné. Majitelům s těmito pracemi vesměs pomáhá stát některým svým dotačním programem.

Plzeň chce od EIB půjčku 30 milionů eur na ekologické stavby

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Celkem 30 milionů eur (téměř 950 milionů korun) si chce půjčit Plzeň od Evropské investiční banky (EIB). Úvěr na sedm ekologických akcí za 1,5 miliardy korun by mohlo město čerpat od listopadu. Radnice ale čeká na rozhodnutí Bruselu, jaký podíl poskytne na akce z kohezních fondů. Žádost o evropské dotace má Plzeň hotovou od srpna, ale ještě konzultuje s ministerstvy financí a pro místní rozvoj závazek města na dofinancování. ČTK to řekl náměstek primátora Miroslav Kalous. "EIB ocenila vysokou bonitu Plzně, její minimální zadluženost a nabízí široko daleko nejnižší úroky," dodal. Podle Kalouse už minulé vedení města zahájilo s bankou jednání o úvěru ve výši 20 milionů eur, ale vedení EIB pro Českou a Slovenskou republiku dnes samo nabídlo dalších deset milionů eur na související investice. Rozšíření půjčky by ještě schvalovali zastupitelé.

Zájem o Rozvoj převýšil jeho možnosti

31. 8. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Zájem českých podnikatelů o dotace z programu strukturálních fondů EU Rozvoj, který se zaměřuje na nákup nových technologií, převýšil částku určenou na tento program. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto chce do programu přidat peníze a dočasně pozastaví příjem žádostí. Včera to řekl náměstek MPO Martin Tlapa.

Sobotka chce přes odpor EU zveřejnit chyby z Phare

31. 8. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Ministerstvo financí se nechce smířit s požadavkem Evropské komise, aby nezveřejňovalo chyby, kvůli kterým má Česko pozastavené 3,7 miliardy korun z fondu Phare. Zástupce EK Christian Bourgin sice minulý týden na jednání s ministrem Bohuslavem Sobotkou zopakoval, že informace o chybách nejsou určené pro veřejnost, resort však bude i nadále hledat cesty, jak občany informovat. Včera to řekl mluvčí MF Marek Zeman. Česko nesmí od počátku srpna čerpat asi 3,7 miliardy korun, dokud neprokáže schopnost nakládat s penězi podle unijních pravidel. Brusel hovoří o technických a organizačních opatřeních, která měli Češi udělat, ale neudělali. Podle očekávání by se mohlo čerpání peněz obnovit do několika měsíců. Podobný problém řešila také většina ostatních nováčků v EU.

BBC: Žalozpěv nad britským venkovem

31. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Před půlstoletím, pravděpodobně dokonce ještě před dvěmi či třemi desetiletími měl britský venkov jasný účel. Pro celou zemi byl nepostradatelný, protože produkoval většinu jídla. Dnes už na venkově nejsme závislí. Také farmáři nejsou placeni pouze za rostlinnou a živočišnou výrobu, ale také za péči o pole, přírodu a krajinu. Velká Británie už nepotřebuje svůj venkov, s výjimkou, že bude sloužit jako park nebo jako venkovské muzeum, a proto do něj investuje méně než kdykoli předtím.

Vysočina zaroste lesy a pastvinami, polí ubude

31. 8. 2004 | Zdroj: Vysočina |  Článek

Smrky, borovice, listnáče a tráva vyrostou na tisících hektarů polí, využívaných dnes zemědělci k pěstování plodin. Stát podpořil zalesnění a zatravnění zhruba dvojnásobkem loňských dotací. Podle Hugo Roldána z tiskového odboru ministerstva zemědělství podpora založení porostu listnatých dřevin činí 92 tisíc korun na hektar, u jehličnanů 74 tisíc. "Kdy začnou mizet pole a objevovat se lesy a louky, je otázkou času. Výhodné podmínky jsou právě v kraji Vysočina pro vyšší nadmořskou výšku,"poukázal ředitel žďárské agrární komory Stanislav Kodys s tím, že dotační podmínky s mnohaletou kompenzací zalesnění mohou zlákat řadu konvenčně hospodařících rolníků. "Podpora uhradí výsadbu, kdo zalesní zemědělskou půdu, bude mimo jiné po dobu 20 let dostávat prémii na krytí ztrát po ukončení zemědělské výroby,"uvádí Horizontální plán rozvoje venkova do roku 2006.

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR - 34.-35. týden 2004

31. 8. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Na trhu v České republice se prodávají rané brambory z domácí produkce. Cena těchto brambor klesá a pohybuje se v rozpětí 2,- až 3,80 Kč/kg, a to podle úrovně místního trhu, odrůdy, úpravy, kalibrace event. jako cena u smluvních dodávek. Ve 33. týdnu byla podle ČSÚ průměrná CZV u konzumních brambor raných na úrovni 2,74 Kč/kg. Podle šetření TISČR byly konzumní brambory rané (balené ve 25 kg pytlích, neprané) dodávány na trh ve 34.-35. týdnu roku 2004 takto: CZV konzumních brambor raných 2,62 Kč/kg (proti 33. týdnu snížení o 0,06 Kč/kg). OOC konzumních brambor raných 3,69 Kč/kg (proti 33. týdnu snížení o 0,34 Kč/kg).

WTO rozhodla v případě kanadské pšenice proti USA

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Světová obchodní organizace (WTO) dnes potvrdila své původní rozhodnutí, které v zásadě schvaluje vývozní politiku Kanadského výboru pro pšenici. Arbitři organizace tím zamítli odvolání Spojených států, které proti této formě podpory kanadských farmářů protestovaly. Odvolací orgán WTO potvrdil předběžný nález výboru rozhodců z letošního února. Podle něho exkluzivita pšeničného výboru v nákupu a prodeji západokanadského obilí na export a jeho právo stanovovat základní ceny, neporušuje světová obchodní pravidla.

NEWSLETTER

Podporujeme