Další novinky
VYUŽITÍ BIOCHEMICKO-GENETICKÝCH MARKERŮ PRO DETEKCI PEKAŘSKÉ JAKOSTI PŠENICE
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Cílem práce bylo pomocí polymorfismu zásobních bílkovin a DNA polymorfismu detekovat pekařskou jakost dvanácti odrůd ozimé pšenice (Triticum aestivum L.). Tyto vybrané odrůdy ozimé pšenice se vyznačovaly rozdílnou technologickou jakostí. Jako markery pekařské jakosti byla vybrána alela Glu 1 D5+10 a žitná translokace 1BL.RS. Alela Glu 1D5+10 má významný vliv na vyšší pekařskou jakost, byla detekována metodou SPLAT. Na druhou stranu přítomnost žitné translokace 1BL.1RS byla použita jako marker horší pekařské jakosti, byla detekována za použití elektroforetické separace bílkovin a pomocí metody RAPD.
STATISTICKÉ HODNOCENÍ MARKEROVACÍ SCHOPNOSTI PCR MARKERU REZISTENCE JABLONÍ VŮČI STRUPOVITOSTI
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Bylo provedeno vyhodnocení 208 novošlechtění jabloní ve výsadbách VŠÚO Holovousy s.r.o. Zhlediska odolnosti vůči strupovitosti. Pro klasifikaci odolnosti byla použita 9-ti bodová stupnice. 87,5% hybridů s klasifikací 9-7 bylo považováno za odolné. 12,5% hybridů vykazujících stupně odolnosti 6-3 byly označeny jako citlivé vůči strupovitosti. Všech 208 hybridů bylo podrobeno PCR analýze. Pro detekci majorgenu Vf byla použita dvojice primerů navžená Tartarini et al. (1999). Tento marker prokázal výbornou schopnost markerovat tento typ rezistence. Jeho markerovací schopnost byla statisticky zhodnocena s využitím asociačních a kontingenčních koeficientů.
MOŽNOSTI STANOVENÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ODRŮD POLNÍCH PLODIN
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pokrok vědeckého poznání umožnilo vývoj geneticky modifikovaných rostlin. Ty se z laboratoří dostaly do životního prostředí a potravního řetězce. Nakládání sGMO je vzemích EU přísně regulováno a mezi jinými vyžaduje používat přesné metody identifikace a kvantifikace GMO. Velmi důležitým krokem je správné vzorkování GMO. Pro identifikaci a kvantifikaci se používají metody založené na PCR a real-time PCR. Vývoj dále směřuje kvyužívání DNA čipů. Je třeba vyvíjet stále nové metody, validovat je a zavádět do praxe. Proto byla ustavena Referenční laboratoř evropského společenství, která koordinuje i činnost ENGL (Síť evropských laboratoří pro stanovení GMO). VČR také operují laboratoře, které se zabývají stanovováním GMO. Příklad stanovení je uveden v příspěvku.
SEMENÁŘSKÁ KVALITA OSIVA ODRŮD PŠENICE JARNÍ
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Kvalita osiva je ovlivněna třemi základními faktory ročník, lokalita a odrůda. Vpřípadě klíčivosti a laboratorní vzcházivosti je prokázán vliv všech zmiňovaných faktorů na tyto ukazatele. Produkční schopnost osiva vporostu je však významně utvářena charakterem odrůdy. Některé odrůdy mají schopnost při tvorbě výnosu kompenzovat nižší úroveň vitality osiva. Odrůdy, které nevykazují zpohledu kvality osiv výrazné ročníkové kolísání poskytují stabilní a odpovídající výnos.
VITALITA OSIVA OVSA
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Vitalita osiva vybraných odrůd ovsa byla testována u vzorků odlišné provenience. Byly hodnoceny semenářské vlastnosti - HTS, energie klíčení a klíčivost a produkční schopnost založeného porostu. Vitalita byla stanovena testem urychleného stárnutí, testem citlivosti na anoxii a kombinací obou metod. Biologická hodnota osiva (vitalita) a její citlivost na stresové podmínky při klíčení je průkazně závislá na ročníku množení. Řízenou deteriorací vpodmínkách urychleného stárnutí dochází ke snížení energie klíčení i procenta klíčivosti. Takové osivo citlivěji reaguje na podmínky anoxie. Testy vitality neprokázaly rozdíly mezi odrůdami pluchatými a bezpluchou odrůdou Abel. Rovněž stálý vliv určité provenience na vitalitu osiva nebyl prokázán. Projevem poklesu vitality osiva při přeskladnění je redukce výnosu ve zkouškách výkonu.
MOŽNOSTI HODNOCENÍ VITALITY OSIVA ZELENIN A KVĚTIN
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Problémy s klíčivostí osiva zelenin a květin byly podnětem k výzkumu vitality jejich semen. Výzkum prokázal obtížnost zavedení metod s univerzální platností pro odlišné botanické druhy. Výsledky biologických a fyzikálních metod vyplývají z druhové odlišnosti ve stavbě, velikosti a tvaru semen, z poměrně vysokého podílu semen neklíčivých i z výskytu primární a sekundární dormance. Testy prokázaly, že nejobjektivnějším kritériem vitality malých semen je procento laboratorní vzcházivosti. U konduktometrického testu vitality byla zjištěna vysoká korelace se vzcházivostí u cibule a ředkvičky (relativně vyšší HTS osiva). Obecnější využití mají biologické testy hodnotící rychlost klíčení, především test energie klíčení v modifikované podobě. Kvyjádření vitality postačí vyhodnocování za 4 dny, kritériem je délka radikuly 5 mm. Chyby zapříčiněné dormancí semen je nutné eliminovat předchlazením semen na vlhkém lůžku.
TERMICKÉ VLASTNOSTI OSIV ZELENIN A KVĚTIN
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Termické charakteristiky semen byly měřeny během tání zultranízkých teplot. Všechny naměřené termické odezvy vybraných semen bylo možné rozdělit do pěti skupin charakteristických teplotou skelného přechodu nebo teplotou a počtem exo- a endotermních píků. Tyto skupiny nebyly specifické pro 15 studovaných čeledí, zato byly specifické pro druhy rostlin, jak vyplynulo změření různých kultivarů. Kultivary v rámci jednoho druhu se lišily velikostí a počtem vrcholů, nikoliv teplotou vrcholů exo- a endotermních spekter.
DŮVODY ROZDÍLŮ MEZI LABORATORNÍ KLÍČIVOSTÍ A POLNÍ VZCHÁZIVOSTÍ
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V textu se diskutují základní příčiny rozdílu mezi laboratorně stanovenou klíčivostí a polní vzcházivostí. Rozebrány jsou vlastnosti semen a klíčních rostlin, které ovlivňuji daný jev, rozdíly mezi podmínkami u metod stanovení klíčivosti a polním prostředím. Dále se hodnotí způsob setí a ošetření semen.
SKLADOVATELNOST OSIV ZELENIN PO HYDRATAČNÍCH ÚPRAVÁCH
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V experimentu byly hodnoceny vzorky ředkvičky, mrkve, cibule a špenátu po hydratačních úpravách (prahydratace, osmotický priming) ve vztahu k jejich skladovatelnosti. Upravené i neupravené (kontrolní) vzorky byly skladovány ve 2 režimech, při 20şC vmístnosti a při -18şC vmrazícím boxu.
VLIV SUCHA NA KLÍČIVOST SEMEN A OBSAH ENERGIE SEMEN
10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Energie klíčení a obsah energie jsou velmi výrazně ovlivněny variantou pokusu, neboť u všech rostlin a odrůd byly tyto ukazatele průkazně nižší u semen ze stresovaných rostlin vporovnání skontrolními semeny. Dále je možné uvést, že energie klíčení je průkazně závislá na obsahu energie vsemenech, jak dokládá vypočtená regresní rovnice: y= 89,21 + 0,67x, kde x je obsah energie vsemenech a y je energie klíčení. Vzhledem ktěmto výsledkům by bylo vhodné vedle standardních metod stanovujících vitalitu osiva, klíčivost zavést jako jeden zmožných údajů též kalorimetrické stanovení obsahu energie vsemenech rostlin.
