Ekologie

Koroptve v Milešíně

1. 5. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Ivo Mühlhansl, Josef Odehnal, Petr Jobánek V prvních dvou částech jsme čtenáře seznámili se zkušenostmi v chovu koroptví v Oblasti chovu a ochrany koroptve polní Křiby při Okresním úřadu Žďár nad Sázavou. Čtenáři byli informováni o způsobech a formách zimního přikrmování koroptví, o odchytu koroptví pro zimní komorování a se zkušenostmi se zimním komorováním v konfrontaci s názory našich předků.

CHOVATELSKÉ PŘEHLÍDKY TROFEJÍ 2001

1. 5. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Ing. Jaroslav Kostečka, Stanislava Hanušová OMLSE ČMMJ Orgány státní správy myslivosti by měly v zájmu řízení a kontroly myslivosti pořádat každoroční chovatelské přehlídky trofejí ulovené zvěře. Pořádání těchto přehlídek je důležité z důvodu vypovídající skutečnosti o počtu a často i kvalitě chované zvěře a především o správnosti prováděného odstřelu v dané oblasti.

Biologické základy mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře II.

1. 5. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Sexuální výběr - teritoriální systém Jan Pintíř & Marek Tuma Přirozený výběr se skládá ze dvou komponent; výběru přírodního a výběru sexuálního (pohlavního). Působením přírodního výběru (o kterém pojednával předchozí příspěvek) jsou selektováni jedinci schopní lépe vzdorovat vlivům (biotickým i abiotickým) vnějšího prostředí, jedinci s větší životaschopností (viabilitou) či větší potenciální

PŘÍČINY ÚBYTKU ZAJÍCŮ

1. 5. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

CO DĚLAT PRO ZLEPŠENÍ SITUACE Dr. Miroslav Vodňanský Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Büro für Wildtiermanagement und Ökologieforschung Wien Při analýze vývoje početních stavů a ročních úlovků zajíce polního v uplynulých posledních letech se ukazuje velmi zajímavý trend.

Zákon vstupuje do praxe

1. 5. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

aneb Jak hodnotí přijetí zákona o myslivosti mysliveckou praxí jeho předkladatel, poslanec Parlamentu ČR Ing. Vladimír Palas Jak hodnotíte jakožto předkladatel zákona přijetí zákona mezi veřejností a zúčastněnými subjekty?

KVĚTEN

1. 5. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Přemysl Pavlík Na otázku, který měsíc v roce je nejkrásnější, existuje jistě hodně rozdílných odpovědí. Přesto jsem přesvědčen, že vycházka v měsíci máji za hezkého slunečného dne do nedávno probuzené přírody patří k těm nejhezčím a jistě nikoho nezklame. Pro většinu ptáků začal čas lásky v dubnu, a tak se při troše zkušeností můžeme běžně setkat s jeho plody - nově narozeným životem.

ZACHRÁNĚNÝ TATRANSKÝ KAMZÍK

1. 5. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

O loňských vánocích byl nedaleko Popradského plesa v Tatrách nalezen zraněný kamzík. Lesníci a členové Tatranské horské služby, kteří se na místo nálezu přijeli podívat, zjistili, že kamzík není schopen pohybu a tak ho snadno odchytili a odvezli do maštale hájovny v Mengušovské dolině. Zde o něho bylo dobře postaráno - dostal seno, sušené jeřabiny a vodu.

ŠVÝCARSKO: SNĚŽNICE - NOVÝ PROBLÉM PRO ZVĚŘ

1. 5. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Ve švýcarských Alpách se v posledních letech jako zimní sport rozšiřuje chůze na sněžnicích. Z pohledu návštěvníků hor je to levnější sport než lyžování. Sněžnice se používají v nižších polohách na svazích s mírnějším sklonem, často i v lese, tedy v prostředí, kam se stahuje zvěř a hledá v něm klid. Původní modely sněžnic pocházejí z Kanady a byly dřevěné, vypletené šlachami.

CHOV JELENÍ ZVĚŘE VE ŠTÝRSKU

1. 5. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Osud jelení zvěře leží v rukou myslivců. Plánování jejího chovu není všemocným prostředkem ani proti škodám, jež působí, ani podnětem k udržování nadměrných stavů. Štýrští myslivci se na své konferenci podrobně zabývali otázkami udržení jelení zvěře ve stále intenzivněji využívané krajině, kterou z pohledu ekologie zvěře rozdělili na několik oblastí.

KAMZÍK LESNÍ?

1. 5. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Rakouští lesníci a myslivci se v posledním desetiletí potýkají s novým ekologickým fenoménem - s kamzičí zvěří žijící v lese a škodami, které zde působí. Zatímco dříve kamzíci obývali téměř výhradně horské louky a skalnatá úbočí, dnes se většina z nich zdržuje v lesních porostech.

NEWSLETTER

Podporujeme